Jejich zavedení a hrozící zrušení ovšem vnímají jejich uživatelé dost rozpačitě. „Je to pěkný Kocourkov," zlobil se nezaměstnaný Josef Novák, který si ji vyzvedl. „Nejdřív něco vymyslí, zaplatí to a pak zruší. Kdo to zaplatí? No my, ze svých daní. Normální lidi," reagoval znechuceně.

Ředitel Úřadu práce v Ústí nad Labem, Radim Gabriel, vysvětlil, že sKarty mají stále, ale už je nenabízejí. Za poslední dva měsíce jich vydali sotva desítku.

„Někteří klienti je ovšem chtějí a vyžádali si je," vysvětlil. „Především ti, kteří žijí v těžko dostupných oblastech, či vsích a v oblastech, kam se nedá doručit složenka, případně kvůli exekutorům."

Peníze na sKartě totiž nelze postihnout exekucí, což pro mnohé znamenalo velkou výhodu a úlevu. Bohužel s možným zánikem začnou zase peníze na účtech sKaret podléhat exekucím a není vyloučeno, že budou podléhat i bankovním poplatkům.

Obojí teď zákon vylučuje. V každém případě dokud nebudou sKarty zákonem zrušeny, je lepší si je i nadále přebírat, pokud k tomu úřad práce žadatele vyzve.

V tuto chvíli už sKarty převzalo přes 270 tisíc lidí v celé České republice. Přitom jejich zrušení není jednoduché, jelikož stát každý měsíc rozesílá zhruba 1,9 milionu dávek, a to jak přes kartu, tak postaru.

Přesto se ale zdá, že sKarty skončí. „Vláda doporučila jednání k ukončení projektu," řekl na adresu sKaret premiér Petr Nečas (ODS) a Parlamentem České republiky prošel návrh zákona na zastavení projektu. Otázkou je, kolik bude projekt sKaret stát. Česká spořitelna (ČS) sKarty provozovala na vlastní náklady a premiér Nečas (ODS) odmítl o možných kompenzacích spekulovat.

K čemu měly sKarty sloužit?
Podle záměru ministerstva práce a sociálních věcí měly sKarty sloužit k distribuci sociálních dávek. Karty měly ušetřit náklady spojené s výplatou sociálních dávek. Projekt odstartoval loni pod vedením tehdejšího ministra práce Jaromíra Drábka.