Sem tam hýbne hlavou a žábrami, ale jinak už leží bezvládně. Přesto se téměř dvoumetrový sumec neštěmickému rybáři Pavlu Bartošovi nechtěl jen tak vzdát. Toužil si dál plavat v Labi v okolí Brné. „Zápasil jsem s ním téměř půl hodiny, je to velký bojovník," řekl na adresu svého soka rybář.
close
zoom_in
V tom přiběhl jeho syn Pavlík. „Pořádně si ho nafoťte," ukazoval pyšně na tátův úlovek. Sumec mohl vážit asi tak dvakrát tolik co on.
„Měří 198 centimetrů a bude vážit kolem padesáti kilo," odfukuje Pavel Bartoš, když pózuje se svým největším úlovkem.
Rybaří pět let a za tu dobu již ulovil 35 sumců, doposud byla tím největším metr a čtvrt velká dravá ryba.
Sumec vzbuzoval v neděli v Brné velkou pozornost. Kolemjdoucí se s ním fotografovali a vyptávali se.
Rybářův kamarád ale poznamenal. „Hlavně tam nepište, kde ho Pavel chytil, to bychom si zde už moc nezarybařili," prosil.
close
zoom_in
Královský úlovek bude mít i své místo mezi trofejemi. „Hlavu si nechám vypreparovat a z masa uděláme guláš, je výborný. Část asi ještě vyudíme," plánoval si Pavel Bartoš.
Kvality masa se neobává. „Labe je nad střekovskými zdymadly čisté," myslí si.
A jak se taková obří ryba chytá? „Na háčku jsem měl třiceticentimetrového tlouště a když jsem sumce tahal z vody, dal jsem mu čtyři prsty do tlamy a palec pod ní," ukazoval při tom na zničený prut. „Ta mrcha mi ho zničila, přitom byl nový, stál dva tisíce."
close
zoom_in
Jenže i tak to stálo zato. Vždyť Pavel Bartoš na svého sumce čekal do sobotní půlnoci, pak si šel na čtyři hodiny zdřímnout do auta a pak opět za prut.
„V devět ráno konečně zabral. Bylo perfektní počasí, sumci mají rádi dusno před nebo po bouřce," vysvětlil muž v maskáčích.
S rybařením v neděli musel skončit. „Máme povoleno maximálně sedm kilo ryb denně, to už jsem si vybral," usmál se.
