Deník

Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Po keltských válečnících v Ústí zůstaly hroby

Ústí nad Labem - Archeologové neprokázali velké násilné střety v nejstarších dobách osídlení na Ústecku. Ani když přicházeli Keltové, nebo později Germáni, případně Slované. Válečnictví ovšem bývalo všudypřítomné a tvořilo, konkrétně zrovna v keltské kultuře, významnou roli.

11.9.2012
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: DENÍK/Richard Čermák

Jinak to ani zřejmě nemohlo být, protože od konce první poloviny 1. tisíciletí před Kristem začala velká expanze tohoto etnika do střední Evropy a význam válečnictví tím logicky vzrůstal.

V této době to ale podle historiků ještě nejsou ti Keltové, jak si je představujeme dnes. Jejich kultura nebyla totiž stylově jednotná, jako třeba v dobách Césarových, nebo kolem roku 390 před Kristem, kdy Brennus, vůdce sennonských Galů zničil římské legie na řece Allii, spálil Řím a oblehl Kapitol. „K jejímu dotváření dochází až na nově obsazeném území pod vlivem domácí halštatské tradice," upřesňuje ústecká archeoložka Marta Cvrková v Dějinách města Ústí.

Změny ve vývoji společnosti a její rozvrstvení ve smyslu sociálním i majetkovém ovšem nastaly už před keltskou expanzí. Původní rodová společnost se rozpadla. Vymizelo společné vlastnictví majetku a politickou moc ve společnosti na sebe stále více strhávali náčelníci a jejich válečné družiny. Keltové, kteří od 2. poloviny 4. století před naším letopočtem pronikali na Ústecko, měli přesně takovou organizaci.

Jak vypadalo keltské válečnictví? Římané i Řekové měli Kelty, či Galy, za bojovný národ a jejich způsob boje označovali za divoký. V boji se postavili čelem k nepřátelskému vojsku, načež začali strašlivě křičet a tlouct zbraněmi do štítů. Pak se za šíleného řevu prudce rozeběhli proti sešikovanému nepříteli. Nepřátelští vojáci pak leckdy ztratili odvahu a utekli. Prchající armáda pak snadno útoku podlehla. Pokud se nepřátelské vojsko nezaleklo, Keltové zastavili útok a vrátili se do původního postavení. Tak pokračovali, dokud nepřítel nezaútočil, nebo neztratil nervy a neustoupil.

Keltové ale paradoxně neusilovali o dobývání cizích zemí. Většinou se omezovali jen na loupeživé nájezdy. S výjimkou období, kdy hledali nové domovy. Buď kvůli přelidnění těch původních, nebo kvůli hladu z nedostatku jídla. Z těchto důvodů zřejmě přišli na Ústecko.

Zanechali tu po sobě ploché kostrové hroby. Muži, jako bojovníci, si sebou na „onen svět" odnášeli zbraně. Archeologové je objevili na Střekově i podél Bíliny. Teprve později, po zdomácnění, se zcela odklonili od válečnictví a věnovali se zemědělství. Smísili se s lidmi ze sousedního Saska a vytvořili kulturu Podmokelské skupiny.

Autor: Janni Vorlíček

11.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Předvolební superdebata Deníku: přípravy
6

Začíná superdebata Deníku: politici odpoví na vaše dotazy

Premiér Španělska Mariano Rajoy
AKTUALIZUJEME
2 14

Madrid chce Katalánsku v sobotu pozastavit autonomii

Káva pro páníčka, dort pro psa. Tak to vypadá v Punťově psí cukrárně

Narozeninové oslavy dětí už nefrčí. Nyní máte možnost zařídit jedinečnou party svému psovi, a to se vším všudy. Překvapte tak svého miláčka na jeho velký den dortem, zákusky nebo i zmrzlinou, a to v Punťově první psí cukrárně na pražském Jarově. Pozor ale abyste si psí pamlsky nespletli s klasickými dezerty.  

Patnáct stovek. Tolik platí za byt v Praze šéf Finanční správy Janeček

Šéf Finanční správy Martin Janeček má v centru Prahy k dispozici služební garsonku za zhruba 1500 korun měsíčně včetně poplatků. Uvedl to dnes Český rozhlas - Radiožurnál. Byty se ve stejné lokalitě pronajímají podle rozhlasu nejméně za 11 tisíc korun bez poplatků. Výši tohoto benefitu nyní prověřuje ministerstvo financí, podle Janečka je ale vše v souladu se zákonem.

DOTYK.CZ

Pořád je v nás socialismus, říká muž, jehož 21. srpna 1969 surově ztloukli

Ve spolupráci s neziskovou organizací Post Bellum přinášíme vzpomínky pamětníků komunistické zvůle. Dnešní příběh věnujeme příběhu Miroslava Kamila Černého, na němž se 21. srpna 1969 vyřádili voják, policajt a milicionář, každý s dlouhým penderekem.

Češi doma více plýtvají, nejraději šetří na teplé vodě

Raději sprchu nežli vanu – takto šetří teplou vodou české domácnosti. Je to jejich nejoblíbenější způsob, jak omezit domácí výdaje za energii. V obecné rovině ale ochota přiškrtit výdaje klesá. Zatímco před dvěma lety spořilo 88 procent domácností, letos už to je o 4 procentní body méně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení