Cenu za excelentní studentský design bral Jiří Krejčí za svá kamna EMA, za dobrý studentský design jeho kolegyně Lucia Fabiánová. V dvojrozhovoru přiblížili své produkty a hovořili i o tom, jaká je v celorepublikové soutěži vůbec konkurence.

Proč právě kamna a sedací vaky? Vedly vás k nápadům osobní potřeby a zkušenosti?
JK: Vybíral jsem téma pro diplomovou práci, když se objevila firma VUK objekts s nabídkou spolupráce. Nikdy by mě kamna nenapadla. Člověk má tendenci hledat „trendy" témata, nebo má štěstí a objeví díru na trhu. Pro mne byla rozhodující vidina realizace se zájmem firmy.
LF: Idea sedacích vaků se vyvinula až při práci. Pod názvem Natura jsem chtěla vytvořit něco příjemného a funkčního do městského interiéru, co by v tomto uměle vytvořeném prostoru lidem připomínalo krajinu. Sama jsem vyrůstala na okraji lesa. Symbolickým tvarováním jsem si alespoň kousek přírodního motivu přinesla do městské džungle.

Jiří Krejčí (JK) se narodil ve Voticích u Benešova. Absolvoval obor Design interiéru pod vedením Jana Fišera. Nyní je na volné noze. Věnuje se interiérovému, nábytkovému a produktovému designu.

Lucia Fabiánová (LF) se narodila v Pardubicích, vyrůstala ale na Slovensku. Do Čech se vrátila kvůli studiu na FUD UJEP. Absolvovala ateliér oděvní atextilní design pod vedením Elišky Nové.

Jak byste své produkty blíže popsali? K čemu jsou určené?
JK: EMA je variabilní kamnářský systém navržený s ohledem na ekologicky šetrné užívání a ruční výrobu. Jeho variabilita spočívá v možnosti kombinace vzhledu, výkonu a v možnostech kvalitního spalování. Práce vznikla na popud přesyceného trhu (ne)tradičními kachlovými kamny. Název topného akumulačního skeletu vyzdvihuje základní přednosti návrhu, a to jsou: ekologie, modulárnost, akumulace.
LF: Natura je soubor tří sedacích vaků sloužících pro aktivní i pasivní odpočinek dětí a dospělých. Organicky tvarované pohovky mají lidem připomenout přírodu a zrelaxovat tělo i duši.

Produkty nejsou jen v podobě vizuální, existují i fyzicky. Kolik stojí výroba prototypu a jak náročné je jeho vypracování?
JK: Prototyp kamen je z funkčních materiálů, váží téměř 300 kilogramů. Realizace vznikala ve zmíněné firmě. Když k tomu přičtu 3000 km najetých z Ústí nad Labem do firmy a zpět, náklady na výrobu jednotlivých součástí, které vznikaly doslova na koleni, se vyšplhají k 30 tisícům korun. Vlastní práci nepočítám.
LF: Výrobu jsem zvládla sama, takže mě stála jen materiál a kopec času.

Budou vaše návrhy uvedeny do výroby?
JK: V současnosti pracujeme na bezroštovém biotopeništi s dokonalým spalováním, které se implantuje do kamen. Během letních měsíců by se mělo začít topit v kamnech naplno a připravovat je na atestované odzkoušení, které je nezbytné k získání certifikátu o způsobilosti. Takže snad ano.
LF: Vaky jsou každý v jednom originálním kuse. Zda se budou vyrábět i sériově, je nyní ve hvězdách.

Své práce navzájem jistě znáte. Jak je hodnotíte a jaká je podle vás v soutěži vůbec konkurence?
JK: Nejen práce Lucie, ale i Davida Pacáka, Ondřeje Jiráska a Perly Kratochvílové, všechno jsou to kvalitní a zajímavé návrhy. Národní cena za studentský design má mezinárodní formát soutěže. Je to nejdůležitější česká soutěž pro studenty designu, která má již vybudovanou tradici.
LF: Jirka se nezaměřil jen na design, ale i na maximální funkčnost a ekologii. EMA je skvělá práce.