Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

První nálet na Záluží měl stovky obětí a nebyl rozhodně poslední

Litvínov - Rafinerie, která od roku 1942 v Záluží u Mostu vyráběla syntetický benzín, patřila mezi důležitá kolečka německého válečného průmyslu. Proto také patřila mezi cíle, na které s pokračující válkou zaostřilo svou pozornost spojenecké velení.

12.5.2014
SDÍLEJ:

Chemička v Záluží.Foto: DENÍK/Miroslava Huláková

Podobně jako v případě jiných strategických podniků na území nacistického Německa se i rafinerie ležící v Sudetech stala terčem ničivých náletů. První z nich podnikly americké bombardéry 12. května 1944.

A jeho následky byly i kvůli malé připravenosti lidí v petrochemickém podniku na takový útok ničivé. Americké pumy rafinerii zničily zhruba z poloviny a obnovit výrobu trvalo několik týdnů. Nálet, který přišel krátce po druhé hodině odpoledne, si navíc vyžádal mnoho lidských životů. Dobové zprávy uváděly 586 mrtvých (objevily se ale i čtyřnásobně vysoké údaje), mezi kterými byli nejen Němci a Češi, ale také váleční zajatci z Francie, Itálie, Sovětského svazu a dalších zemí.

Velká část obětí doplatila na to, že lidé v Záluží (tehdy Maltheuern bei Brüx) nálet vůbec nečekali. Spojenecké bombardéry totiž oblohu nad rafinerií křižovaly poměrně často při cestách k jiným cílů. A sedm desítek poplachů, které byly od začátku války až do osudného květnového dne vyhlášeny, bylo jen planých. Lidé v chemičce i jejím nejbližším okolí tak už byli k varování sirén otupělí, navíc v závodě nebylo ani dost krytů. Exploze bomb tak Záluží a jeho okolí přistihly nepřipravené.

Podle pamětníků navíc závodní stráž nechtěla ani po prvních výbuších otevřít brány a lidé se tak nemohli zachránit útěkem, což přispělo k tragické bilanci náletu. Americké bombardéry toho dne na rafinerii svrhly přibližně 2100 pum, které rozpoutaly na zemi peklo. Bomby ničily nejen technologická zařízení rafinerie, ale také obytné domy v blízkých obcích. Jen v samotném Záluží bylo srovnáno se zemí 38 budov, stejný osud postihl i desítky domů v okolních obcích.

Beze ztrát se ale nálet neobešel ani na straně posádek bombardérů. Brzy ráno 12. května odstartovalo z britských základen 814 strojů americké 8. letecké armády, z nichž skoro třetina (240) měla za úkol bombardovat průmyslové podniky po obou stranách Krušných hor. Na rafinerii v Záluží směřovalo 140 letadel. Každá šestá létající pevnost B-17 se už ale domů nevrátila, německé protiletadlové dělostřelectvo a stíhači sestřelili celkem 41 bombardérů.

Nálet z května 1944, který byl součástí širší spojenecké kampaně známé jako bitva o palivo, byl přitom jen prvním z dlouhé řady útoků, kterým rafinerie v Záluží ke konci války čelila. A přestože kvůli svému významu Sudetenländische Treibstoffwerke AG disponovala silnou protileteckou obranou, včetně těžkého flaku, balonových překážek či vyvíječů umělé mlhy, podařilo se ji několikrát těžce poškodit. Němcům se ale vždy podařilo výrobu benzinu znovu obnovit.

Změna přišla 16. ledna 1945, kdy si podnik v Záluží vzali na mušku Britové. Precizní útok letců Královského letectva (RAF) rafinerii zasadil tvrdý úder, z něhož už se továrna do konce války prakticky nevzpamatovala. Šlo přitom o jediný britský nálet, při němž měl podnik vyrábějící tak důležité pohonné látky roli primárního cíle. Další dvě bombardování letouny RAF koncem zimy 1945 totiž byla důsledkem navigačních chyb, nebo v nich bylo pouze sekundárním terčem.

Poslední, v pořadí sedmnácté bombardování, továrnu zasáhlo v noci z 5. na 6. března 1945. Při akci britských bombardérů, které si nejspíše ve tmě spletly Záluží s německým Chemnitzem, tehdy zemřely více než čtyři desítky osob. Těžce poničený provoz, který byl spolu s plzeňskou škodovkou nejčastějším cílem náletů na čs. území, se po osvobození podařilo obnovit. Začátkem 70. let rafinerie definitivně přešla na zpracování ropy a funguje dodnes, nyní jako součást České rafinérské. 

Autor: ČTK

12.5.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jiří Menzel.
1 8

Režisér Jiří Menzel prodělal prý náročnou operaci. Leží v umělém spánku

Francisco Franco a budoucí král Juan Carlos I. (rok 1966)
DOTYK.CZ
5

Před 42 lety ve Španělsku padla diktatura, svobodu zaštítil král

Romové jen kradli, Ukrajinci při tom i vraždili: prohlédněte si nejlepší videa

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku ve dnech 20. a 21. listopadu 2017.

Obce bojují se suchem. Vysazují třešně či hrušně

Švestková, hrušková i třešňová alej vyroste na území Velkých Bílovic. Pracovníci města v listopadu vysadili v tamním katastru dohromady sto ovocných stromů.

Ženy bez ambicí? Strany v příhraničí vedou jen muži

Jako by stav v příhraničních regionech jižní Moravy kopíroval situaci v nově složené poslanecké sněmovně. Počet předsedkyň okresních organizací zavedených politických stran: nula. Čelní pozice zůstávají v rukou mužů i navzdory vzácné shodě napříč stranami, že ženský pohled na jednotlivé problémy je přínos.

Ruská televize: Češi by měli být za rok 1968 vděční. Zaorálek se ostře ohradil

Československo by mělo být Sovětskému svazu vděčno za rok 1968, napsal web ruské armádní televize Zvezda, které řídí ruské ministerstvo obrany. Článek se objevil dnes, kdy začala oficiální návštěva českého prezidenta Miloše Zemana v Rusku. Rozhořčil i samotného Zemana, proti textu se hodlá ohradit.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT