Centrální školní jídelně, která má čtyři kuchyně a celkem šest výdejen jídel, přibudou stovky školských pracovníků, strávníků z firem i z veřejnosti, celkem je to na 4 000 strávníků, již oceňují kvalitu pokrmů, jejich kalorickou vyváženost i cenovou výhodnost. Cizí strávníci navíc vítají časovou výhodnost.

Litoměřická centrální školní jídelna je v Ústeckém kraji jediná, která neuplatňuje objednávkový systém. Pro strávníky a hlavně rodiče dětí je to obrovská výhoda, pro obsluhující servis víc práce, která se však vyplatí.

„Chceme ho zachovat i nadále, myslíme si, že vstup do tohoto systému by byl krokem zpět a řadu strávníků by odradil. V posledních letech nám počty dětských strávníků mírně stoupají. Stravování využívá zhruba 70 procent všech žáků základních škol ve městě," uvedla ředitelka CŠJ Zdeňka Kovářová.

V jídelníčku je vždy jedno bezmasé jídlo, v doplňcích výběr ze tří salátů a dvou dezertů, dostatek ovoce, zeleniny a nízkokalorických nápojů. Strávníci si můžou objednat i pokrmy se sníženým obsahem lepku nebo s dietou, kterou jim doporučí lékař.

Příprava jídla v CŠJ Litoměřice

Litoměřice jako Zdravé město letos vstupují do stravovacího programu Skutečně zdravá škola. Jako první se do pilotního programu zapojila ZŠ Ladova. „Na začátku září provedeme v jejich kuchyni analýzu, abychom zjistili, co vaří, jaké suroviny používají. Z CŠJ jsem už obdržela jídelní lístky, podle kterých zjistíme, co je k přípravě vhodné a co naopak nevhodné. Na 24. září plánujeme seminář pro všechny kuchaře, kde ukážeme nové recepty zejména v přípravě bezmasých pokrmů s použitím potravin, jež by se měly častěji objevovat v dětském jídelníčku. Méně zdravé přísady chceme nahrazovat zdravými. Všechno také ukážeme prakticky," říká Radka Hazuchová, koordinátora programu, lektorka výživové terapie a kuchařka zdravé a živé stravy.

Program se bude uskutečňovat po krůčcích, aby strávníci nepocítili změny v pokrmech. Skutečně zdravá škola však není jen o jídle, ale je zaměřena na výchovný program pro děti a mládež ve školách, na učitele a na spolupráci s rodiči. Cílem je, aby děti poznaly, z čeho a jak jídlo vzniká, nejen že se koupí supermarketu.

Jak to běží v kuchyni před prvním školním dnem, jsme zjistili v ZŠ U Stadionu, která „vyfasovala" službu vařit po celý srpen.

„Kuchaři si musejí přivstat, jeden se šéfkuchařem začíná s přípravou surovin už v pět hodin, k nim se postupně přidá zbývající personál. Je to hektické, první si totiž pro obědy přijíždí firma už v 9.30 hodin. Během uplynulého měsíce jsme vařili v průměru 450 jídel denně ve dvou menu, ve školním roce se počet ustálí na zhruba 400 jídel. V kolektivu mám sedm lidí, přes prázdniny nám vypomáhali dva chlapi z jiných kuchyní," vysvětluje Daniela Růžičková, která už sedm let vykonává funkci vedoucí této školní kuchyně a výdejny.

Absolventka bývalého SOU Litoměřice po škole vystřídala několik míst včetně restaurací a na školní kuchyni nedá dopustit.

„Doufám, že při zvyšování platů učitelů a školských pracovníků od 1. září se nezapomnělo ani na pracovníky školních kuchyní, naše práce zatím byla hodně podhodnocena. Nemůžeme si stěžovat na pracovní prostředí, město nám ho podle požadavků a potřeby zlepšuje. Pro tento školní rok máme nový konvektomat a pec, což nám šetří čas a přispívá k udržení kvality potravin, vyšší nutriční hodnoty a zachování množství vitaminů," dodává Daniela Růžičková.