„Živím rodinu. Přítelkyně, která studuje, je na mně závislá. Do vazby nechci," uvedl ve své výpovědi Aleš Lexa. Když tuto výpověď soudce Vlastimil Nedvěd četl, otočil se Lexa na svou přítelkyni, která byla líčení přítomná, a pousmál se. Jeho „kolega" Pechánek, jak jej ve výpovědi Lexa nazval, přitom celé soudní řízení bedlivě sledoval. Svou výpověď nezměnil.

„Do hrobů jsem nelezl, to pouze Aleš. Já jen hlídal. Za tuto službu jsem od Lexy dostával průměrně dva tisíce korun – za jednu hrobku. Dělal jsem to jen pro peníze," vypověděl obžalovaný Oldřich Pechánek a dodal: „Nevěděl jsem, co tam bere. Pak, když mi to došlo, psychicky jsem se zhroutil. S Lexou jsem se rozhádal a s touto činností přestal. Bál jsem se také nákazy z hrobů. Mám doma půlroční dítě." Přesto, že podle vlastních slov o konkrétní povaze činnosti nevěděl a od Lexy nikdy žádné cennosti z hrobů nevzal, našla u něj policie „zubní zlato", které se používá na zubní protézy. I ty pachatelé z vykradených hrobů odcizili.

Lexa vzal z hrobů za celou dobu, podle svých slov, pouze dvě medaile, které dal později Pechánkovi. Ten o žádných medailích neví. „Žádné medaile mi nedal. Žádné cennosti z hrobů jsem nikdy nedostal. Dělal jsem to pouze za účelem výdělku," prohlásil Pechánek.

„Nedělali jsme to za účelem výdělku, ale jenom pro adrenalin. Chtěli jsme vidět, jak to v hrobech vypadá. Mysleli jsme  si, že to nikoho nebude zajímat. Čeho jsem se dopustil, lituji," kontroval Lexa a dodal, že se nemohl dopustit takového množství trestných činů, ze kterých jej obviňují. Mezi hřbitovy, které nikdy nenavštívil, prý patří i ten Svádovský, ze kterého je viněn.

„Toto místo neznám," prohlásil. Jinak však mluvil Pechánek. „Vloupání do hrobů ve Svádově si dobře pamatuji. Byli jsme tam společně s Lexou. Já pouze hlídal," řekl Pechánek a přesně popsal průběh celé „akce". Zajímavostí je, že přestože neustále tvrdil, že vždy od Lexy dostával pouze finanční hotovost a při loupežích pouze hlídal, našlo se u něho doma při domovní prohlídce nářadí potřebné k manipulaci s hrobkami. I další zajímavosti – kromě zubního zlata to byly i náušnice a řetízek. U Lexy se toho našlo mnohem víc. Vyjma potřebného nářadí například zubní protézy, šperky, medaile, ozdobné doplňky hrobů včetně sošek svatých, kříže, mince i jiné „poklady".

Sbírání důkazních materiálů trvalo podle státního žalobce Jana Svobody několik měsíců. Zásadní byly i výpovědi svědků, hlavně dvou živnostníků, otce a syna z Roudnice nad Labem, kteří „duo" Lexa-Pechánek nachytali přímo při činu. „Přicházeli jsme na hřbitov a potkali tyto dva muže, kteří jsou zde přítomní, jak ze hřbitova vycházejí. Otec jednoho z nich oslovil, co že zde pohledávají. On odpověděl, že tu mají hrob. Po nich však u jednoho hrobu zůstalo nářadí. Bylo vidět, že se s hrobem pokoušeli manipulovat," vypověděl mladší svědek. Svědků předstoupilo celkem sedm.

Právní zástupci se pokoušeli obhajobu svých klientů postavit na dvou pilířích. Jedním byl požadavek znaleckého posudku vzniklé škody, s jejíž výši nesouhlasili. Soudce tento požadavek zamítl. Druhým pilířem byl znalecký posudek, který by posoudil obtížnost a časový úsek procesu otevírání hrobek. Ani ten soudce Nedvěd neuznal.

Obžaloba navrhla oběma pachatelům, kteří za sebou již mají více zkušeností s trestnou činností, tresty odnětí svobody ve výší dvou let nepodmíněně. Obhájce Aleše Lexy, Vladimír Bartoš, navrhl pro svého klienta trest ve výši dvou let odnětí svobody s podmínkou na pět let. Obhájce Oldřicha Pechánka, František Diviš, navrhoval jeden a půl roku podmíněně. Oba obhájci podali návrh na propuštění z vazby. Soud se však odročil a soudce rozsudek určí pravděpodobně tuto středu.

Výčet předmětů obžaloby trval 25 minut. Exhumace, které se během roku provedou v České republice, se dají spočítat na prstech jedné ruky – v tomto případě jich státní žalobce nařídil kolem padesáti. Spis obžaloby čítá okolo dvou tisíc stran. Lexa a Pechánek měli vniknout na hřbitovy v severních Čechách nejméně osmnáctkrát. Vykradených či poškozených hrobů měly být stovky. Škodu, která trestnou činností vznikla, odhaduje žalobce na dva miliony. Soudní jednání zakončil Lexa vášnivým polibkem se svou přítelkyní, která se celého jednání účastnila.


Vykrádání hrobů obviněnou dvojicí

Tisková konference k dopadení vykradačů hrobů.

Podle litoměřického kriminalisty Romana Kočího pachatele zajímaly hlavě starší neudržované hroby, kradli zlaté zuby, medaile i další věci. Na tiskové konferenci popsali policisté vykrádání tak, že když jeden z pachatelů vlezl po kovovém skládacím žebříku dovnitř, násilím otevřel nebo i rozkopal dřevěné rakve. Na zinkové si vyrobil nástroj, který policisté popsali jako „velký otvírák na konzervy". Z hrobů pak odnášel cennosti, ale i čelisti se zlatými zuby. Zlaté zuby muž dokázal i roztavit. Vykradené hroby bylo i pro jejich majitele a správce hřbitovů velmi obtížné rozpoznat, zloději za sebou hrobky pečlivě zavírali. Zaměřovali se často na staré, i německé hroby. Vykradli ale i rakev, kterou uložili do hrobu teprve před dvěma lety. Kromě nářadí s sebou nosili i dezinfekci. Podle informací Deníku policejní archivy nepamatují podobný případ v takovém měřítku.