Okresní soud v Chomutově se potýká s nedostatkem „soudců z lidu". Ti stávající tak musejí zasedat daleko častěji, než jak říká zákon.

V současné době má Okresní soud v Chomutově zhruba 120 přísedících. „Ideální pro bezproblémové fungování zdejšího soudu by však byl stav asi 200 přísedících," konstatovala pracovnice správy soudu Helena Hajná, která má v Chomutově přísedící na starosti.

Podle zákona by měli přísedící zasedat u soudu maximálně dvacetkrát v roce. Jenže kdyby se toho v Chomutově drželi, spoustu případů by museli odkládat na další a další roky.

Komplikace nastávají především v trestním řízení, kde jsou přísedící potřeba daleko častěji, než v řízení občanskoprávním. „S ohledem na nedostatek přísedících pak ti zodpovědní zasedají u jednání častěji, než by měli," potvrdila Lenka Chalupová, soudkyně trestního úseku Okresního soudu Chomutov.

Situaci ještě komplikuje skutečnost, že u každého případu zasedají stejní přísedící. A to až do jeho ukončení. „Není to tak, že by k jednání přišel pokaždé jiný přísedící, to nelze. To nasazování přísedících ještě více komplikuje," uvedla Hajná. Čas od času se tak jednání musí odročit kvůli nepřítomnosti přísedícího.

Zájemců o tuhle zajímavou práci je málo, i když jí může vykonávat téměř každý, kdo splní dané podmínky. Kandidáty na funkci přísedících navrhují zastupitelé měst a obcí. „Své návrhy zasílají předsedovi soudu, který je buď potvrdí, nebo zamítne. Vybrané kandidáty poté volí zastupitelé měst a obcí," řekla Chomutovskému deníku Hajná.

Teoreticky by měly mít všechny obce a města okresu u soudu své přísedící, ale praxe je jiná. „Kdysi tu byl nějaký poměr s ohledem na velikost měst a obcí, ale protože je nyní přísedících málo, již se na poměrné zastoupení nebere zřetel," dodala Helena Hajná.

NOVÍ KANDIDÁTI

„Zájemci o tuhle funkci se hlásí u nás na úřadě, vyplní přihlášku. Musí dodat výpis z rejstříku trestů. My pak požádáme o vyjádření soud. Pak to jde celé do zastupitelstva, které přísedící schválí, nebo neschválí," informoval deník Jan Rödling, mluvčí chomutovské radnice. Lidí se však hlásí méně, než by bylo třeba. To potvrdil i starosta Kadaně Jiří Kulhánek. Obdobná je situaci i v Jirkově, kde v poslední době hledají zájemce do této funkce opakovaně.

Praxe je taková, že když přísedícímu končí čtyřletý mandát a má zájem pokračovat, prodlouží se mu na další období. „Soud informuje příslušné zastupitelstvo, to si přísedícího znovu prověří a mandát mu prodlouží," upřesnila Hajná.

Každý nově zvolený přísedící musí složit slib. Ten se skládá do rukou předsedy soudu. V případě Chomutova je to do rukou předsedkyně. Vzhledem k tomu, že přísedící je z řad laické veřejnosti, tak samozřejmě v právní oblasti není tak kvalifikovaný jako předseda senátu. Přesto má každý přísedící jeden hlas a při trojčlenném senátu (dva přísedící a předseda), by mohli při rozhodování o rozsudku předsedu přehlasovat.

„Tady hraje velkou roli práce předsedy senátu, který musí přísedící s případem dostatečně seznámit, případné nejasnosti jim vysvětlit, včetně právních aspektů případu" uvedla Hajná.

ČASOVÁ NÁROČNOST

Činnost přísedícího je náročná na čas a i když každý zaměstnavatel má povinnost přísedící k jednání uvolnit a jejich nepřítomnost posuzovat jako by byli v práci, přináší to komplikace. V řadě případů se stává, že při častější nepřítomnosti se setkávají zaměstnanci s tím, že je z práce uvolňovat nechtějí. Roli zde hraje také to, jak často je přísedící k zasedání volán a jaké zaměstnání vykonává. Najít nové přísedící je proto stále těžší. Ne každý, kdo se rozhodne tuhle činnost vykonávat, si dostatečně uvědomuje, že s tím souvisí jeho časové omezení a určitá míra zodpovědnosti.

Funkce přísedícího u soudu- Přísedícím může být občan ČR, který je plně svéprávný a bezúhonný.
- V den zvolení dosáhl věku nejméně 30 let.
- Má v místě soudu trvalé bydliště, nebo pracoviště.
- Po jmenování do funkce složí do rukou předsedy soudu, k němuž byli zvoleni, slib.
- Kandidáty do funkce přísedícího navrhují členové příslušného zastupitelstva, po vyjádření soudu je pak volí.

ROZHOVOR S PŘÍSEDÍCÍ LIBUŠÍ FIALOVOU

„Bavily mě rozvody"

Libuše Fialová z Jirkova chodila k soudu už za předchozího režimu jako soudce z lidu. „Před revolucí jsem chodila na případy kde se řešila péče o dítě, tedy civilní a po revoluci jsem přešla na trestní", řekla na úvod našeho rozhovoru.

Proč jste se rozhodla dělat přísedící?
Je to zajímavé, být u těch případů. Člověk se zde dozví spoustu věcí, které by ho třeba ani nenapadly.

Co vás na tom baví nejvíc?
To že je člověk v obraze a ví, co se kolem něho v současné době děje.

Jak velkou odměnu za to dostáváte?
Je to 150 korun hrubého za jeden den. Přitom příjem se samozřejmě daní a podléhá srážce zdravotního pojištění. Dostáváme také proplacenou dopravu veřejným dopravním prostředkem.

Dá se říct, že některé případy jsou pro vás zajímavější, než jiné?
Kdysi se dělali i rozvody a to bývaly dost často velmi humorné případy.

Nakolik vás to zaměstnává?
Relativně hodně, chodím sem tak pětkrát až šestkrát za měsíc.

Využila jste někdy u soudu svých pracovních zkušeností?
Já jsem dělala v nemocnici na novorozencích a také v jeslích. Když jsme dělali rodinné právo, tak ano. Tehdy jsem zažila mnoho zajímavých případů.

Mívala jste někdy problém s uvolňováním z práce?
Tehdy to fungovalo jinak. Chodili jsme soudit na celý týden a tak to bylo pro zaměstnavatele jednodušší.