Jedna z nádrží by podle stávajících návrhů měla vzniknout na Lounsku poblíž Kryr. Druhá hned nedaleko u obce Petrohrad. „Tyto nádrže ale v dané chvíli nemají aktivní přípravu k realizaci," poznamenal Martin Cidlinský z Povodí Ohře.

VÍC NEŽ 60 LET PLÁNOVÁNÍ

Aktuálně se podle něj připravují pouze podklady pro majetkoprávní vypořádání vodního díla Mukoděly na Blšance nad městem Kryry, které ale není součástí v úvodu zmíněných plánů.

Další přehrada by mohla vyrůst těsně za hranicemi Ústeckého kraje ve vojenském prostoru Doupov na Karlovarsku. O vybudování vodní nádrže Hlubocká pila se uvažuje už více než šedesát let. V šedesátých letech 20. století byl její profil dokonce připravovaný, k výstavbě ale nedošlo.

Nádrž Hlubocká pila by mohla v budoucnu vodou zásobovat Žatecko a část Chomutovska. Její rozloha by měla být 76,4 hektaru a objem 11 milionů metrů krychlových. Plány na její zbudování však naráží na odpor armády.

Největší vodárenská nádrž na území Ústeckého kraje sloužící k zásobování pitnou vodou je s plochou 362 hektarů Přísečnice na Chomutovsku.

JEZ NA LABI

Kromě diskuzí o možných přehradách již léta probíhá nekonečná debata o výstavbě jezu na dolním Labi u Děčína.

Jiří Aster, viceprezident Unie hospodářských komor Labe Odra 1 a dopravní odborník ve vodní dopravě, upozorňuje, že takzvané ekologické nátlakové skupiny se snaží o blokování stavby děčínského jezu na Labi. Jez je důležitý pro zajištění základní splavnosti Labe v úseku mezi Ústím a státní hranicí.

„Němci do konce roku připraví celkový koncept Labe na 10 let, v němž bude zajištěna základní splavnost Labe na německé straně. Náš jez by v době velkého sucha též kromě splavnosti řeky zajistil vyšší stav spodní vody v okolí řeky na Děčínsku. Jeho důležitost vzrůstá i z hlediska udržení vody v krajině," uvedl Aster.

Při celoroční splavnosti by podle něj byla zpočátku roční doprava zboží zhruba ve výši půl milionu tun.