Plakát připomíná, že zatímco Terezín má jako památka obětí holocaustu důstojný pietní ráz, na místě bývalého tábora, kde byli za druhé světové války internováni Romové, stojí vepřín. Plakáty se objevily v souvislosti s nedávným uctěním památky vyhlazovacího tábora Osvětim.

Kdo je autorem plakátů? Podle zjištění Deníku je Pérák postava superhrdiny, československá obdoba například Supermana. Pérák se ve vyprávění a příbězích lidí začal objevovat během druhé světové války, a to především v Praze, kde měl působit jako nekompromisní likvidátor nacistů a kolaborantů. Podle některých legend mělo být jeho původní profesí kominictví, což ve svém filmu Pérák a SS z roku 1946 znázornil také Jiří Trnka.

Zdroj: Youtube

Díky pérům na vysokých botách měl být Pérák schopen přeskočit i jedoucí vlak. Dařilo se mu také unikat nacistickým kulkám. Po válce se objevilo několik kreslených příběhů, kde Pérák vystupoval. Všeobecné povědomí o této postavě pozvolna upadalo, v 60. letech se měl objevit poslední příběh o této postavě. V posledních letech však fanoušci Péráka mýtus „oprašují". Vznikla divadelní hra a v plánu je i celovečerní film.

„Pérák je dokonce v mnohém významnější než Superman v Péráka totiž za války někteří lidé doopravdy věřili, a v těchto těžkých dobách jim proto dodával větší naději, než by jim mohla poskytnout jakákoli smyšlená postava z komiksu," řekl před časem deníku Metro Etnolog FF UK v Praze Petr Janeček, který příběhy o Pérákovi sbírá.

http://vimeo.com/117853503

Společně s dalšími nadšenci jich dal dohromady už více než stovku. Přiznává však, že dosud nebyl objeven jakýkoliv úřední záznam, fotografie, nebo dokumenty, které by dokládaly, že má postava Péráka reálný základ.

V posledních týdnech objevující se Pérák chce na legendu zřejmě navázat. Zatím upozorňuje na situaci v Letech.

„Hrůzy Osvětimi doteď páchnou v Letech a to doslova: na místě dnes stojí prasečák. Složili byste hnůj v Terezíně nebo výkaly v Lidicích?" ptá se na plakátech Pérák.