Z jednání těžařů vyplývá, že bez schválení Státní energetické koncepce by nedoporučovali zasahovat do struktury a výše úhrad podle horního zákona.

Z jednání těžařů vyplývá, že bez schválení Státní energetické koncepce by nedoporučovali zasahovat do struktury a výše úhrad podle horního zákona.

Poplatky za těžbu chce změnit ministerstvo financí, očekává z toho 3,6 miliardy korun. Podle ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jde o rok starý návrh, který MPO předložilo, ale vláda ho neprojednala.

Cienciala uvedl, že výše poplatků zatěžujících suroviny musí být zakotvena jako důsledek Státní energetické koncepce, nikoli jako snaha o pouhé dosažení periodického příjmu do státního rozpočtu. Teď je systém poplatků nastaven tak, že z celkové výše úhrad dostávají obce 75 procent a státní rozpočet čtvrtinu. MF navrhuje tento poměr obrátit.

Obavy

Ředitel strategie Severočeských dolů Chomutov Vladimír Budinský po jednání řekl, že debatu o poplatcích za těžbu těžaři sledují s velkými obavami. Další malá novela horního zákona je podle nich bez schválení koncepce nesystémové řešení. Náhlá opatření by prý měla dramatický dopad na zaměstnanost, v oboru pracují tisíce lidí.

Podle Budinského by se při zvýšení odvodů některé části provozů či celé lomy dostaly do nerentability. To by ohrozilo ekonomickou a hlavně energetickou bezpečnost v ČR, uhlí by nebylo ekonomicky těžitelné, dodal.

„Uhlí je naším národním bohatstvím a měli bychom s ním zacházet obezřetně. Poplatek by se měl upravit rozumnou a promyšlenou formou. A zvláštní důraz by měl být kladen na využití získaných peněz, tak aby byly využity smysluplně a efektivně s důrazem na hledání nových technologií a možností pro budoucnost energetiky,“ míní Cienciala.

Připomněl, že Česká republika se zavázala vůči EU, že 14 procent z hrubé spotřeby energie bude vyrábět z obnovitelných zdrojů. Stát by proto měl jednoznačně stanovit, z jakých zdrojů a podle jakých priorit bude vyrábět zbývajících 86 procent energie.

Odbory

Předseda hornických odborů na Mostecku Jaromír Franta uvedl, že zvýšení úhrad z dobytého nerostu považuje za nekoncepční. Podle něj by 75 procent z úhrad mělo zůstat v regionu a zbytek by měl jít státního rozpočtu.

Finální návrh novely horního zákona, která řeší úhrady z dobývacích prostorů a vydobytých nerostů, bude předložen do připomínkového řízení asi do konce června, kde budou moci všechny zainteresované strany uplatnit své připomínky, sdělil Miroslav Kynčl z tiskového odboru MPO.