Ústečtí architekti a historici se přitom přimlouvají za její památkovou ochranu. Například Martin Krsek z ústeckého muzea. „Je to pro Předlice architektonicky výrazná stavba, která má velký potenciál pro jiné využití. Když si uvědomíme, že dnes firmy pragmaticky staví průmyslové objekty bez architektonické kvality, opravdu zamrzí její zoufalý stav a hrozící zánik," myslí si historik Krsek.

Podle něj by právě památková ochrana mohla k záchraně stavby z červených cihel pomoci. „Myslím si, že sýpka nároky na památkovou ochranu splňuje. Otázka je, zda to bude majitel reflektovat, ale zákon ho nutí o takovou stavbu pečovat," pokračoval Krsek.

Za pravdu mu dal i architekt Jiří Němeček. „Patří sice mezi typizované stavby, budované během průmyslové revoluce, ale je postavena z režného zdiva. Takových staveb je málo, protože tento druh zdiva byl drahý. Lidé tehdy ale chtěli, aby i účelová stavba měla šmrnc. Zápis na seznam památek by jí mohl pomoci," podotkl architekt Němeček.

Libor Turek, místostarosta centrálního obvodu by také byl rád, kdyby se stavbu podařilo zachránit. „Kdyby pro ni někdo našel využití, moc by mne to potěšilo," poznamenal.

Ústecký památkový úřad se zatím k možnosti zápisu sýpky na seznam památek nevyjádřil. „Člověk, který tu stavbu zná, je bohužel v terénu," uvedl mluvčí památkářů Daniel Vágner.

Areál se sýpkou vlastní firma Stakoma, nyní v konkursu. Společnost IS Berger z Prahy, insolvenční správce Stakomy, úřaduje pouze v pátek.