Bojová síla Vzdušných sil Armády České republiky je v současné době založena převážně na čtrnácti letounech JAS 39 Gripen verzí C a D a pětadvaceti kusech letounu L-159 v bojových a cvičně-bojových verzích A, T1 a T2. Přestože velení armády v posledních letech svědomitě pracuje na rozšíření schopností gripenů i pro údery na pozemní cíle, nejpočetnější leteckou platformou pro boj proti nim je v AČR stále podzvukový L-159 A/T2 z Aera Vodochody.

Pohledem Jiřího VojáčkaZdroj: Deník

Jeho role je ve vzdušných silách doposud nezastupitelná a také proto prochází dlouhodobým modernizačním procesem nejen u nás, ale i v zahraničí. Naše armáda tak nakoupila pro piloty brýle nočního vidění AN/AVS-9, zatímco Irák významně rozšířil schopnosti letounu implementací zaměřovacího kontejneru.

Proč je F-35 technický zázrak:

Lockheed Martin F-35 Lightning II
Jak se létá s F-35? Piloty mění v mistry taktiky, v kokpitu je zvláštní ticho

Vodochodský výrobce nabízí armádě hloubkovou modernizaci, neoficiálně označovanou jako L-159MLU (Mid Life Upgrade), kromě toho však výrobce realizoval několik projektů rozvoje původní Alky, jež cílily jednoznačně na export a nové zákazníky. Prvním z těchto projektů byl v roce 2013 cvičný letoun L-169 AJT (Advanced Jet Trainer), což nebylo nic jiného, než pokus, jak zpřístupnit Alku řadě „problematických“ zahraničních zákazníků tak, aby případnému exportu nemusely bránit různé vývozní restrikce, které si u L-159 stanovili výrobci jednotlivých komponent.

L-159 v akci. Podívejte se:

Zdroj: Youtube

V praxi se tak uvažovalo o použití do značné míry domácích technologií, od čistě mechanických, až po elektronické či softwarové vybavení, včetně zvažované ukrajinské pohonné jednotky AI-222 z produkce Motor Sič.

Celý program však nakonec vyšuměl do prázdna a přednost dostal nový L-39NG, který sliboval mnohem větší exportní potenciál a jenž byl od prvopočátku konstruován s vidinou možného exportu do zemí Afriky, jihovýchodní Asie či latinské Ameriky.

F/A-259 StrikerF/A-259 StrikerZdroj: se svolením Aero Vodochody, public domain

Druhým projektem byl jednomístný útočný F/A-259 Striker, jenž představoval poměrně zásadní upgrade Alky s využitím řady izraelských technologií. Problémem F/A-259 však je, že nešlo o skutečný projekt s reálnými základy, nýbrž o pouhou mediální akci tehdejšího italského managementu kvůli zviditelnění v soutěži amerického letectva OA-X, týkající se nákupu několika desítek až stovek lehkých víceúčelových bojových letounů. Zatímco L-169AJT postoupil alespoň do definiční fáze, spojené s ofukováním makety v tunelu, nový Striker byl ve skutečnosti pouhým powerpointovým cvičením.

L-159MLU

Kolem roku 2027 čekají většinu letounů L-159 ve výzbroji českého letectva takzvané předepsané práce po 6000 letových hodinách, případně 24 letech provozu, nicméně L-159 je teprve v polovině své základní životnosti a výrobce, Aero Vodochody, nabízí několik prvků jeho modernizace.

  1. Mokré křídlo
    Současná L-159 přebírá od svých předchůdců L-39 a L-59 nádrže na koncích křídel - koncept, který byl rozšířený v 60. a 70. letech. Modernizace počítá s tím, že by L-159 dostala křídlo podobné typu L-39NG, které přichází s aerodynamicky čistějším řešením nádrží přímo v něm. Ty pojmou až dalších 700 litrů paliva. Palivový systém by byl nově řízen elektronickou jednotkou LUN 8112 a bylo by zároveň zavedeno tlakové plnění paliva, které je důležité kvůli možnosti tankování ve vzduchu. Stavová hlášení by nově zpracovával elektronický systém AMOS. Je důležité upozornit, že zkoušky mokrého křídla již v Aeru proběhly.F/A-259 Striker měl mít tzv. mokré křídloF/A-259 Striker měl mít takzvané mokré křídloZdroj: se svolením Aero Vodochody, public domain
     
  2. Zaměřovací kontejner
    Stejně jako Iráčané i naši by mohli významně rozšířit schopnosti letounů L-159 jednoduchou implementací pozorovacího a zaměřovacího kontejneru buď typů Litening, nebo Aselpod. Irák zvolil druhý jmenovaný. Pilotům dává kontejner mnohem lepší přehled ve dne i v noci a zároveň významně rozšiřuje škálu nesené výzbroje zejména o moderní laserem naváděné pumy.
     
  3. Radar
    Letoun L-159 byl mezi cvičnými typy vyhledáván zejména proto, že jako jeden z mála ve své době disponoval radiolokátorem. Tehdejší typ Grifo-L už se však nevyrábí a dnes jsou k dispozici mnohem výkonnější lokátory. Podle toho, jakou by naše letectvo vybralo k modernizovanému typu avioniku, nabízí se moderní typy Leonardo Grifo-E nebo IAI ELM-2032, oba již s elektronicky vychylovaným paprskem.
     
  4. Moderní avionika
    Instalace nových systémů může být jen velmi omezená lze nahradit či upravovat jen systémy, které nejsou plně integrovány s jádrem avionického systému, případně systémy, jejichž integrace je zajišťována českými firmami (MESIT, SPEEL).
    Druhou možností je vývoj a integrace jádra stávajícího avionického systému přímo Aerem Vodochody. Avionický systém by integrovalo Aero, nebylo by tedy nutné know-how třetí strany a další prvky avionického systému by bylo možné postupně nahrazovat podle toho, jak by zastarávaly/podle poruchovosti a dostupnosti náhradních dílů.
    Třetí, velmi atraktivní možností, je integrace stejné avioniky, která je použitá na typu L-39NG. Šlo by tedy o spojení komponentů české výroby (SPEEL) s produkty firmy Genesys etc., toto řešení by bylo finančně výhodné a odzkoušené, jakkoli zatím neobsahuje integraci autopilota, radaru atd. Nejvyšší možností modernizace by byla integrace zcela nové avioniky. Letečtí výrobci nabízí kompletní avionické soupravy pro modernizační balíky, typickými příklady jsou balíky izraelské firmy IAI (na fotkách) nebo turecké Aselsan. V takovém případě by šlo o kompletní obměnu avionického systému včetně průhledového displeje a multifunkčních displejů v kokpitu.
     
  5. Integrace nových zbraní
    Integrace nové, přesně naváděné munice (např SBD II) či raket vzduch-vzduch krátkého doletu (například AIM-9X). Výběr zbraní by se uskutečnil na základě požadavků a potřeb AČR, tak, aby vhodně doplnily možnosti nadzvukových letounů 5. generace.
     
  6. Další doplňky
    V rámci modernizace by bylo rozumné upgradovat výstražný systém Sky Guardian SG-217 na novější systém SEER, již úspěšně vyzkoušený a ověřený při zkušebním použití na L-159. Dále by proběhla výměna autopilota za nový systém s tlumičem stranových kmitů vyvinutý odborníky v Aeru, součástí nabídky je i možnost rozšíření současných módů autopilota o další schopnosti. Dále by šlo o výměnu stávající jednotky vlastní/cizí (IFF) za novou jednotku Raytheon APX-119 P/N 4079100-0531. Nový transpondér již podporuje módy 1, 2, 3/A, C, S, 4, ADSB-Out a 5 Level 1. Nakonec by byla vyměněna také radiostanice za VHF/UHF radiostanici MR600A od Rohde/Schwarz. Nová radiostanice má zabudovaný šifrátor a podporuje přenos šifrovaných dat, podporuje také komunikační mód SATURN, který má od roku 2024 nahradit doposud používaný mód HQII.

Aero se souběžně s podporou a údržbou stávajících strojů L-159 věnuje modernizaci jeho schopností, jejímž hlavním cílem je poskytnout letoun, který splní náročné podmínky bojového výcviku pilotů pro letouny 5. generace. Na konci roku 2022 vzlétl z letiště ve Vodochodech prototyp (demonstrátor) s označením L-159 T2X. Jde o letoun, na kterém inženýři zkoušejí nové avionické systémy a klíčové konstrukční prvky.

USA už nějaký čas intenzivně pracují na letounech 6. generace:

Jedna z vizualizací amerického letounu 6. generace.
Američané chystají letoun nové generace. Vzhled je přísně střeženým tajemstvím

„Vyvinuli jsme nové křídlo a integrální nádrž, která zejména dvoumístným konfiguracím zvyšuje dolet. Umožní nám také zvýšit počet využitelných závěsníků na křídle letadla. Dále plánujeme integrovat zcela přepracovanou avioniku a technologie přesných zbraní proti pozemním cílům. Modernizací chceme zákazníkům zajistit dlouhodobé a efektivní využití letadla,“ řekl k tomu Miloš Trnobranský, hlavní konstruktér L-39, L-59 a L-159 v Aeru.

Co bude po L-159? Deník se zeptal šéfkonstruktéra v Aero

O budoucnosti L-159 si Deník povídal s šéfkonstruktérem v Aeru Vodochody, legendou místního leteckého průmyslu, Jaromírem Langem, současným šéfem projektu L-39NG.

Konstruktér z Aera Vodochody Jaromír LangKonstruktér z Aera Vodochody Jaromír LangZdroj: se svolením Aero Vodochody

Veřejnosti nejsou příliš známé projekty L-49 nebo L-159 Sokol, ze kterých měla vzejít úplně nová, na svou dobu moderní letadla. Je pravda, že přemýšlíte o novém letounu po éře L-159, možná dvoumotorovém, možná nadzvukovém? A myslíte si, že k takovému vývoji budou v našich končinách podmínky?
Úvahy o novém letounu po L-159 jsou do značné míry závislé na marketingových průzkumech trhu. Je otázka, pro jaký letoun bude na trhu prostor. Já osobně bych preferoval dvoumotorový podzvukový stroj s využitím 2 motorů Williams-International FJ44-4M. Vede mě k tomu prostá úvaha – motor je vyvinut, certifikován u FAA a schválen k provozu ve vojenském letectví. Navíc je stále ve výrobním programu firmy Williams-International a je předpoklad, že ještě dlouho bude. Máme k němu všechny zástavbové podklady, máme s ním dost zkušeností a motor snadno umožňuje použití v dvoumotorové konfiguraci letounu. V neposlední řadě je tu cena, kdy 2 motory Williams-International jsou ve výsledku levnější, než jeden motor řady F-124. Rozhodnutí o případném vývoji nového letounu a jeho konfiguraci ale určitě musí vzejít z požadavků marketingu a potenciálního investora.

L-39 byl na svou dobu špičkový letoun. Dnešní výrobky Aera se však, při vší úctě k jejich vysoké kvalitě, propadly do druhé výkonnostní ligy cvičných proudových letadel za T-7, T-50, M-346, Jak-130 nebo L-15. Čím to podle vás je, že se Aeru nepodařilo udržet předchozí pozice?
Především je to otázka dostupnosti a dostatečnosti finančních prostředků. AERO je v současnosti soukromá společnost. V prostředí, kdy vlastní armáda není ochotna vývoj takového letounu zadat, a ani si jej koupit, když byl vyvinut za vlastní peníze Aera (viz dlouhé otálení s nákupem L-39NG – pozn. redakce), je financování takových projektů soukromým kapitálem velice složité a omezené. Vedle toho je otázka, jestli všichni zákazníci pro výcvik pilotů chtějí tak výkonné a drahé letouny, jako jsou vámi uváděné typy. Z naší vlastní zkušenosti také víme, že některá letectva, která zavedla do výcviku Jak-130, došla poměrně brzy k poznání, že pro počáteční výcvik pilotů, po přechodu z vrtulového typu, je Jak-130 nevhodný a musí pod něj zařadit méně výkonný proudový typ (například L-39). Vývoj typu L-39NG byl motivován hlavně poznáním, že některá letectva pro výcvik svých pilotů právě hledají spíše jednoduchý a provozně levný stroj. Takovým strojem se L-39NG snaží být.

Cvičný letoun L-39NG.Cvičný letoun L-39NGZdroj: se svolením Aera Vodochody

Jaký je obecně vývojový potenciál konstrukce L-39? Při konstruování L-39NG jste například jen velmi málo změnili základní linie. Byly nějaké významnější aerodynamické úpravy na stole a je možné, že se jich třeba dočkáme při dalším rozvoji konceptu L-39?
Ne, od počátku vývoje bylo zadáno, že L-39NG bude využívat aerodynamickou koncepci svého předchůdce. Je to dáno právě výší vývojových nákladů souvisejících s případnou změnou aerodynamiky.  

NEPŘEHLÉDNĚTE: Žádný film, ale realita:

Palubní letoun F-14 Tomcat sehrál mimořádně důležitou úlohu v obraně svazů amerických letadlových lodí v poslední třetině studené války.
Skutečný Top Gun: Libyjský stíhač po 36 letech popsal vzdušný souboj s Američany

Bude mít L-39NG dvě verze dle avionického a radionavigačního vybavení, jak naznačovaly zprávy kolem prodejů do Vietnamu a Ghany, tedy jakousi Eastern a Western modifikaci? Je možné specifikovat, v jaké přesně konfiguraci jdou L-39NG do Vietnamu a jakou budou mít avioniku?
L-39NG je původně vyvinut se západní avionikou (GENESYS), i když i tato západní avionika umí na základě zadání AERA zobrazovat letové a navigační údaje i v takzvaném ruském zobrazení, s použitím metrických jednotek, ale stále jen s použitím anglického jazyka. Tato koncepce se s výhodou používá při modernizacích L-39 v rámci provádění jejich generálních oprav, kdy tyto letouny vybavujeme avionikou vyvinutou pro typ L-39NG.

Cvičný letoun L-39NG.Cvičný letoun L-39NGZdroj: se svolením Aera Vodochody

Vietnamské letectvo na L-39NG kromě výše popsaného „ruského“ zobrazení letových a navigačních údajů ale požadovalo i kompletní zobrazení v ruském jazyce a možnost použití ruských zbraní. Za tím účelem byla vyvíjena takzvaná východní verze, která sice využívá avioniku GENESYS jako základ, ale ruské zobrazení a jazyk bude mít na starosti speciální palubní počítač označovaný jako systém DP-39. K tomu jsou pro L-39NG vyvíjeny zbraňové závěsníky „východního“ typu a systém ovládání zbraní.

V souvislosti s očekávanou dodávkou L-39NG do Ghany se hovoří o tom, že letouny budou disponovat optoelektronickým průzkumným systémem ve formě podu či kulové hlavy. Je možné specifikovat tento senzor?
Optoelektronický průzkumný systém nepožaduje pouze Ghana, ale i další potenciální zákazníci. AERO proto pracuje na studii integrace takového zařízení do letounu. Zatím se jako pravděpodobnější jeví integrace kulové hlavy zastavěné do prostoru trupu pod zadní kabinou letounu. Typ senzoru závisí na požadavcích konkrétního zákazníka a AERO aktuálně vyhodnocuje nabídky od předních světových výrobců.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Vláda Petra Fialy na podzim odsouhlasila nákup amerických letounů F-35 Lightning II. Má to háček:

Lockheed Martin F-35 Lightning II
Černý scénář pro Česko? Nákup F-35 se zřejmě prodraží o další miliardy

V jakém časovém období výrobce plánuje letové testy a certifikaci lehké útočné varianty?
Letové testy zbraní pro Vietnam již proběhly, ale to je velice jednoduchá a „východní“ varianta. Testy lehké útočné varianty, to jest v „západní“ verzi, jak byla prezentována již od počátku projektu, jsou pouze otázkou podpisu kontraktu na takovou variantu letounu. Pokud bude prvním zákazníkem Ghana, pak je reálné, že zkoušky a certifikace proběhnou v roce 2024.

L-159 s F-35?

Zda bude armáda provozovat výhradně F-35 na všechny, byť sebemenší letecké úkoly, nebo půjde cestou například amerického letectva, které k provozně drahé F-35 hledá levnější alternativu „na každý den“, se teprve ukáže. Fakt, že je Česká republika dodnes jednou z mála zemí, která je schopná postavit vlastní moderní bojový letoun, by však měl našim stratégům naznačit, že nákladově výhodný doplněk supervýkonných a také superdrahých „stealth“ letounů 5. generace se může dříve nebo později velmi hodit.