Inteligence chobotnic je zcela odlišná od jiných tvorů obývajících planetu Zemi. Na rozdíl od většiny obratlovců totiž nemají centrální nervovou soustavu (CNS), ale až dvě třetiny jejich neuronů jsou rovnoměrně rozmístěny po celém těle, zejména v jednotlivých chapadlech. A podle vědců jsou tyto neurony schopny samostatných rozhodnutí.

Malpy používají kamenné nástroje podobně, jako první lidé
Malpy žijí v opičí době kamenné už tři tisíce let. Stále hledají lepší nástroje

„Jednou z největších záhad hlavonožců je, jak funguje jejich nervová soustava. A to zejména v momentech, kdy je nutné učinit složité rozhodnutí – například při hledání potravy na členitém oceánském dnu. Existuje spousta nezodpovězených otázek, jak mezi sebou jednotlivé neurony spolupracují i jak jsou vlastně propojeny,“ vysvětluje neurolog David Gire, jenž působí na washingtonské univerzitě.

Podívejte se na další výjimečné živočichy:

Ve snaze najít odpovědi nejen na tyto otázky se pozornost vědeckého týmu zaměřila na chobotnice velké (enteroctopus dofleini) a východopacifické chobotnice červené (octopus rubescens). Tedy na druhy, jejichž přirozené životní prostředí se nachází na severu Pacifického oceánu, upozornil server Science Alert.

Zdroj: Youtube

Zástupci těchto druhů chobotnic disponují přibližně 500 miliony neuronů, z nichž více než 350 milionů připadá na jednotlivá chapadla, v nichž jsou uspořádány do jakýchsi shluků. Právě toto uspořádání chobotnicím umožňuje snadnější zpracovávání smyslových vjemů a nepřímo tedy i rychlejší reakce na nejrůznější vnější faktory.

Vzájemná spolupráce chapadel

„V chapadlech chobotnice se nacházejí jakési nervové kroužky, které nejsou propojeny s mozkem. Chapadla si tak mezi sebou mohou vyměňovat informace, aniž by si to mozek uvědomoval,“ upozorňuje neurolog Dominic Sivitilli z washingtonské univerzity a dodává: „To vede k situaci, kdy si mozek nemůže být jistý tím, kde se nacházejí jednotlivá chapadla – ta o sobě ale přesto vědí a jsou schopná vzájemné spolupráce.“

Zbytky osídlení uprostřed honduraské džungle mohou být mytickým "Bílým městem opičího města". Jisté je, že jsou dnes domovem řady vzácných živočichů
Honduraské ztracené město skrývá živý poklad: zvířata neuvěřitelné krásy

A jak vědci dospěli k tomuto poznání? V rámci svého výzkumu předložili několika chobotnicím nejrůznější předměty, mezi nimi i umělé skály či kostky lega, které ukrývaly obzvlášť chutné kousky potravy. Poté sledovali, jak se hlavonožci snaží dostat k potravě. Důležité přitom bylo, zda se jednotlivá chapadla budou pohybovat synchronně, což by naznačovalo zapojení mozku, nebo samostatně. To naopak svědčí o schopnosti nezávislého rozhodování.

Zdroj: Youtube

Výsledky jejich pozorování vedou vědci k závěru, že jakmile chapadla získají nezbytné smyslové vjemy, jsou jejich neurony zcela schopny tyto informace zpracovat a zahájit akci. A to bez toho, aby mozek vyslal jakýkoli impuls. „Díky pečlivému sledování jejich pohybu jsme byli schopni zjistit, že chapadla činí spoustu samostatných malých rozhodnutí,“ zdůraznil Gire.

Alternativní zvířecí inteligence 

Toto zjištění je přitom v souladu s několika předchozími výzkumy. Ty mimo jiné konstatovaly, že chapadla chobotnic jsou schopna nadále reagovat na vnější podněty i poté, co byla oddělena od již usmrceného zvířete, připomněl server Science Alert. 

„Jedná se o alternativní verzi zvířecí inteligence. A zároveň o další důkaz toho, jak může být to, co nazýváme inteligencí, rozmanité,“ uzavřel Sivitilli, který výzkum svého týmu představil na astrobiologické konferenci v americkém Seattlu.

V Jakutsku objevili hlavu pravěkého vlka. Její stáří přesahuje 40 tisíc let
Velké tesáky, huňatá srst. V Jakutsku objevili zachovalou hlavu pravěkého vlka