Studie na zvířatech už dříve ukázaly, že čirá mozkomíšní tekutina (cerebrospinal fluid, CSF) může z mozku doslova vymýt škodlivé bílkoviny včetně zvláštních proteinových "chuchvalců", které patří mezi spouštěče Alzheimerovy choroby. Jde o proteiny, které selžou v klíčové chvíli své existence, během přechodu z jedné formy na druhou, tedy když se z rozvětvené podoby mají složit do předem daného tvaru s jasně definovanou rolí. Pokud se složí špatně, začnou namísto práce škodit.

Nová vědecká práce, publikovaná 1. listopadu v odborném titulu Science, podporuje názor, že podobně blahodárný účinek má zdravý spánek i na lidi.

Do spících mozků teče mok

Vědci sledovali třináct zdravých mladých lidí pomocí skeneru magnetické rezonance v době, kdy upadli do té formy spánku, v níž člověk stráví větší část noci, tedy mimo tzv. REM fázi (REM neboli Rapid Eye Movement - rychlé pohyby očí - je označení pro fázi spánku, při níž je aktivita mozku velmi podobná jako při probuzení. U dospělých zaujímá tato spánková forma asi 20 až 25 procent celkové doby spánku, tedy zhruba 90 až 120 minut. Je to fáze, v níž se odehrává většina "živých snů", pozn. red.).

Vědce zajímalo, jaké druhy aktivit se v hlavách účastníků experimentu během spánku odehrávají. Pomocí elektrod měřili aktivitu velkých shluků nervových buněk a současně sledovali magnetickou rezonancí přítomnost a množství okysličené krve, jež těmto buňkám dodává energii. Přitom se jim podařilo mimoděčně změřit i jiný typ mozkové aktivity - pohyb mozkomíšního moku.

Díky použití rychlé funkční magnetické rezonance, mapující mozkovou odezvu na vnější či vnitřní podněty, odhalili vlny čerstvého mozkomíšního moku, jež se rytmicky vlévaly do spících mozků. "Ten obraz byl očividný - a byl velký. Nic, co by takovým způsobem vyskočilo, jsem nikdy předtím neviděla. Bylo to velmi nápadné," uvedla spoluautorka nové studie Laura Lewisová, neurovědkyně a inženýrka na Bostonské univerzitě. 

Očistná obří vlna

Podle ní magnetická rezonance ukázala, jak během tvrdého spánku mimo REM fázi proudí krev (zabarvená červeně) z mozku těsně předtím, než přijde vlna mozkomíšního moku (modrá), jež se vyplavuje ze IV. mozkové komory (jde o dutinu pyramidálního tvaru, jejíž stěny tvoří prodloužená mícha a nad níž se nachází mozeček. Z této komory odchází mozkomíšní mok do centrálního kanálku v míše). Vyplavený likvor může podle Lewisové pomáhat při čištění mozku od škodlivých proteinů.

Zatímco u lidí v bdělém stavu jsou tyto vlny mozkomíšního moku malé a nepříliš objemné, u lidí ve spánku se mění doslova v tsunami. "Vlny, které jsme viděli během spánku, byly mnohem, mnohem větší a vyšší," uvádí Lewisová.