Proč lidé trpící Alzheimerovou chorobou často usínají i přes den? Nový výzkum ukazuje, že důvodem je nemoc sama, protože ničí mozková centra, která zajišťují bdělost a udržují nás vzhůru.

"Problémy s nepravidelným spánkem nejsou jen předzvěstí Alzheimerovy nemoci, jsou její součástí," prohlásila podle serveru Science News Lea Grinbergová, neuropatoložka na Kalifornské univerzitě v San Francisku.

Soustřeďme se na mozkový kmen

Grinbergová zveřejnila spolu se svým týmem 12. srpna na odborném online serveru Alzheimer’s & Dementia výsledky nového výzkumu, v němž se soustředili na mozkový kmen a strukturu nad ním zvanou hypothalamus (jde o část mezimozku, jejíž činnost spočívá hlavně ve slaďování jednotlivých vnitřních orgánů do komplexní odpovědi, například připravuje všechny orgánové soustavy na zvýšenou fyzickou nebo psychickou zátěž, pozn. red.). Tyto části nervového systému dohlížejí společně i na pozornost a bdělost.

"Přestože je mozek důležitý, byl mozkový kmen v dosavadních studiích demence do značné míry přehlížen," říká Grinbergová.

Vědci se zaměřili především na to, najít v mozcích lidí, zemřelých na Alzheimerovu chorobu, důkazy o existenci proteinu tau - tento protein obsahuje v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou nadměrné množství fosforylovaných aminokyselin, čímž se jeho molekuly v nervových buňkách shlukují do šroubovicovitých vláken. Zvýšená přítomnost proteinu tau představuje spolu s hromaděním takzvaného amyloidu beta (vláknitého bílkovinného agregátu složeného nejčastěji z 36-43 aminokyselin, jehož nadbytek poškozuje důležité mozkové struktury) dva základní biochemické příznaky Alzheimerovy choroby v mozku.

Grinbergové tým zjistil, že tři malé oblasti hypothalamu a mozkového kmene, které lidi udržují během dne vzhůru, byly proteinem tau doslova přeplněny. A dvě ze tří přišly o více než 70 procent nervových buněk. "Tyto oblasti byly tvrdě zasaženy a byly zasaženy proteinem tau," uvedla Grinbergová. Zničení těchto mozkových center by mohlo být odpovědí na otázku, proč se lidé s Alzheimerovou chorobou cítí často přes den unaveni, byť noc předtím spali.

Může to změnit celý výzkum nemoci

Toto zjištění může zásadně přeorientovat výzkum demence na centra spánku a bdění v mozkovém kmeni. "Pokud se zabýváme touto nemocí a jejím postupem, nemůžeme dál ignorovat mozkový kmen, kde lze tau zjistit velice brzy," uvedl pro Science News neurovědec Bryce Mander z Kalifornské univerzity v Irvine. Jasnější pochopení toho, kde a jak Alzheimer poprvé napadne lidský mozek, může vést podle jeho slov ke zlepšení včasné identifikace nemoci nebo dokonce k jejímu zastavení dřív, než stihne napáchat další škody.

Vědci zjistili, že ve vzorcích mozkové tkáně zdravých lidí a ve vzorcích lidí s dalšími dvěma degenerativními mozkovými poruchami (Parkinsonovým syndromem a kortikobazální degenerací) nervové buňky zajišťující bdělost přežily, byť se obě tyto nemoci rovněž vyznačují hromaděním proteinu tau. 

"Toto neočekávané zjištění může odhalit záhadu, proč tyto buňky umírají víc na Alzheimer než na jiné nemoci," říká Mander. 

Aktuální studie se zabývala mozkovou tkání pouze pacientů s pozdním stadiem Alzheimerovy choroby. V současnosti však Grinbergová zahajuje nový rozsáhlý výzkum, kdy bude sledovat vývoj v mozkové tkáni u lidí s různým stadiem této nemoci, díky čemuž se může podařit přesně vystihnout chvíli, kdy se nervové buňky v centrech bdělosti začnou zhoršovat.