První data ze zkoumání planetky o průměru téměř 500 metrů a hmotnosti okolo 80 milionů run vědci zveřejnili v pondělí. Bennu sice neobsahuje vodu v kapalném stavu, velké množství životadárné tekutiny se však vyskytuje ve vlhkém jílu na povrchu.

Podle vědce Danteho Lauretty z arizonské univerzity je modrošedý kus vesmírné skály „o trochu hrbolatější, než se předpokládalo. Na povrchu planetky se nachází stovky balvanů o průměru zhruba deseti metrů a nejméně jeden další padesátimetrový.

„Máme důkazy, že se na Bennu v minulosti nacházela voda v kapalném skupenství,“ uvedla výzkumnice Amy Simon z NASA. „To je skvělá zpráva a velké překvapení.“

Návrat za pět let

Podle vědců může být planetka pozůstatkem z období vzniku sluneční soustavy před 4,5 miliardami let, když se začínaly formovat planety. Lauretta tvrdí, že Bennu mohla být v minulosti součástí většího asteroidu, který byl plný vody.

Až začne sonda Osiris-Rex okolo planetky obíhat, stane se Bennu nejmenším vesmírným objektem s umělou pozemskou družicí. Vědci budou po dobu jednoho roku monitorovat povrch tělesa a hledat vhodné místo, ze kterého v roce 2020 sonda odebere vzorky, se kterými se podle plánu vrátí na Zemi v roce 2023.

Mise Osiris-Rex za 800 milionů dolarů, v přepočtu více než 18 miliard korun, odstartovala v roce 2016 z floridského mysu Canaveral. A během dvouletého letu vesmírem urazila přibližně dvě miliardy kilometrů. Jména sondy i planetky pochází z egyptské mytologie - Osiris (v české podobě též Usir nebo Usirev) byl egyptským bohem zemřelých, zatímco Bennu je mytickým ptákem, který se podílel na stvoření světa.