Závěr finského programu HX, který začal v roce 2018, ukončil naděje společností Saab, Boeing, Dassault Aviation a celoevropské aliance Eurofighter (v případě programu HX však pod vedením Spojeného království), které do soutěže předložily své letouny Gripen E/F (spolu s letounem včasné výstrahy a řízení GlobalEye); F/A-18E/F Super Hornet (a EA-18G Growler s konfigurací pro elektronický boj); Rafale a Eurofighter.

Stíhačka Su-57.
Superletadlo na Ukrajině? Putin si nejlepší letouny šetří, ztráta by byla trapná

Současnou flotilu bojového letectva finských vzdušných sil tvoří 55 letounů F/A-18C a sedm letounů F/A-18D. Bylo plánováno, že od roku 2024 bude postupně nahrazena ve službě tou platformou, která zvítězí v programu HX, a to v procesu, který by měl být dokončen do roku 2030.

Pohledem Jiřího VojáčkaPohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkV dubnu 2021 finské ministerstvo obrany (MOD) zveřejnilo, že Velitelství logistiky finských obranných sil obdrželo konečné nabídky na program HX od pěti výrobců. Finský parlament již dříve schválil rozpočet programu ve výši 10 miliard eur, z toho 9,4 miliardy eur na pořízení letadel, 579 milionů eur na zavedení systému a 21 milionů eur na pokrytí nákladů na přípravu.

Finské rozhodnutí

Informace o výběru F-35A Finskem se objevily ve finských médiích již o několik dní dříve před oficiálním oznámením, přičemž skutečnost, že tento letoun nikdy neprohrál akviziční program, do něhož se přihlásil, dával ještě více za pravdu domněnce, že víceúčelový stealth stíhací letoun páté generace dostane přednost. První letouny F-35A budou Finsku dodány v roce 2026 a v letech 2028 až 2030 nahradí ve stíhacích křídlech starší typy F/A-18C/D Hornet.

Oficiální zpráva finského ministerstva obrany odtajnila záměr nakoupit 64 stíhaček F-35A Block 4 (nejmodernější verzi) a také řadu zbraňových systémů včetně protiletadlových rízených střel AIM-120 AMRAAM a AIM-9X Sidewinder; protizemních systémů JDAM (Joint Direct Attack Munition); raket JSM (Joint Strike Missile) a AGM-158B JASSM-ER (JointAir-to-Surface Standoff Missile-Extended Range). V podstatě se jedná o kompletní spektrum střel vzduch-vzduch a vzduch-země, které jsou určeny pro jakoukoli bojovou úlohu, kterou by podle představ Helsinek měla jejich budoucí flotila plnit.

Lockheed Martin F-35 Lightning II.
Utajený souboj o české nebe: Nad gripeny zřejmě vyhrají americké F-35

Ve zdůvodnění rozhodnutí ministerstvo obrany uvedlo, že „V nabídkové soutěži HX splnil letoun F-35 požadavky na bezpečnost dodávek, účast průmyslu a cenovou dostupnost v oblastech rozhodování. V hodnocení schopností dosáhlo řešení F-35 nejvyšší operační efektivity a potenciálu budoucího růstu.“

Pozornost vyvolalo zejména sousloví „cenová dostupnost“, které již dříve použili při oznámení výsledků tendru Švýcaři a které je v přímém rozporu se všemi známými skutečnostmi o platformě F-35.

Při rozdělení finských nákladů ministerstvo obrany uvedlo, že na 64 letounů připadá 4,7 miliardy eur, což je něco přes 73,4 milionu eur na jeden letoun. Celkově však bude akvizice stát necelých 9,2 miliardy, což už jednotkovou cenu letounu vytahuje na úroveň, známou například z polského nákupu. Servisní vybavení, náhradní a výměnné díly, řešení pro výcvik a údržbu a další související systémy, jakož i služby údržby a servisu do konce roku 2030, totiž budou činit dalších 2,9 miliardy eur, dalších

777 milionů eur spolknou nezbytné úpravy provozního zázemí a hangárů, stejně jako vzletových a přistávacích drah a infrastruktury pro F-35A. Na zbraně bylo vyčleněno 754,6 milionu eur.“

Stíhačky F-35:

Zdroj: Youtube

Dominance amerických letounů v Evropě

V návaznosti na rozhodnutí Švýcarska, které se v roce 2021 také rozhodlo pro letouny F-35, postup Finska opět ukazuje, že platforma F-35, potažmo její výrobce, má na evropská letectva výrazný vliv. Rodinu letounů F-35 v současné době provozují Velká Británie, Itálie, Dánsko, Nizozemsko či Belgie.

Důležité je také připomenout, že americká společnost Lockheed Martin má „v ohni“ další želízko v podobě letounů F-16. Ty jsou ve službě také v Nizozemsku (114 dodaných letounů); Norsku (60 dodaných letounů); Rumunsku (14 dodaných letounů); Portugalsku (52 dodaných letounů); Polsku (48 dodaných letounů); Itálii (34 dodaných letounů na dočasný leasing, všechny byly vráceny USA); Řecku (192 letounů); Dánsku (77 letounů); Belgii (167 dodaných letounů); Turecku (270 dodaných letounů); Bulharsku (8 plánovaných letounů, celkem až 16 letounů) a bratrskému Slovensku (14 plánovaných letounů).

Stíhačka F-16.Stíhačka F-16.Zdroj: Shutterstock/VanderWolf Images

Výrobce přitom zdůrazňuje, že oba letouny nelze chápat odděleně, protože například polský obranný průmysl zřejmě bude těžit z toho, že země získá F-35, neboť polský výrobce PZL Mielec se stane partnerem pro výrobu letounů F-16 Block 70/72, když bude v Polsku vyrábět zadní a střední část trupu, konstrukci kokpitu, boční panel kokpitu a přední prostor pro vybavení nových sériových letounů.

Takto vypadají „naše“ tanky při pohledu z bezpilotního prostředku
Unikátní snímky: České tanky bojují s ruskou přesilou. A nutně potřebují posily

Jedním z faktorů, které je přitom třeba do budoucna zohlednit, a který mimo jiné výrazně ovlivní také český výběr budoucího páteřního bojového letounu, bude schopnost společnosti Lockheed Martin splnit očekávání svých amerických a mezinárodních zákazníků ohledně dodávek. Koncem roku 2021 se společnost s americkým ministerstvem obrany dohodla na obnovení plné rychlosti výroby která byla ovlivněna covidovou pandemií. V roce 2022 by tak mělo být vyrobeno až 153 letounů a od roku 2023 se předpokládá dodávka 156 letounů F-35 ročně.

V červenci 2021 se přitom představitelé společnosti Lockheed Martin zavázali, že dodávky letounů F-35 v roce 2022 nedosáhnou plánovaných 169 kusů, ale „nebudou nižší“ než celkový počet předaných letounů v roce 2021, přičemž uvedli, že opětovné nastavení základní linie bude pokračovat až tři roky, poté se program ustálí na 170 dodávkách letounů ročně.

V kombinaci s úspěchem F-35 a trhem s použitými F-16 mezi evropskými zeměmi, navíc s výrobou varianty Block 70/72 v Polsku a potenciálním budoucím prodejem obou typů do evropských vzdušných sil, jsou položeny základy pro pokračující úspěch amerických letadel na evropském trhu stíhacích letounů.

Letoun Su-57 má mohutný trup, který skrývá jak vnitřní pumovnice, tak také prostor pro motory. Díky efektivní mechanizaci křídla však přesto dokáže velmi obratně manévrovat, což opakovaně dokazuje na ruských leteckých dnech MAKS.
Suchoj Su-57: Rudá hvězda nové generace byla odpovědí na americké stíhačky

Zůstává jedna otázka: převáží výhody společné nabídky amerických výrobců nad přirozenými přednostmi rozmanitosti leteckých platforem napříč evropskými letectvy, ze kterých Evropa čerpala v posledních desetiletích?

I v souvislosti s českým výběrem se odpovědi na tuto otázku dočkáme velmi brzy.