Badatelé se zaměřily na pozůstatky vikingské osady v L´Anse aux Meadows v severní části kanadského ostrova Newfoundland. Výzkum se zaměřil na trámy a další opracované dřevo zachované v archeologickém areálu.

Při svém postupu vědci využili toho, že kosmické záření, které vede ke vzniku uhlíku C14, není vždy stabilní. Při slunečních bouří se koncentrace uhlíku C14 výrazně zvyšuje, což pak zanechává stopy ve struktuře dřeva. Podle japonské studie jedna z bouří se odehrála v letech 992 a 993. "Když jsme měřili koncentraci uhlíku C14 v letokruzích, tak u jednoho z nich jsme zaznamenali velmi silné hodnoty a jsme přesvědčení, že to odpovídá bouři z roku 993," uvedla badatelka Margot Kuitemsová, který výzkum řídila. Badatelé pak došli k závěru, že stromy, které Vikingové použili k vybudování osady na Newfoundlandu, byli pokáceny v roce 1021.

Podle stanice CNN není jasné, jak dlouho se Vikingové na americkém kontinentě zdrželi. Vícero prvků ale naznačuje, že jejich přítomnost byla spíše krátkodobá. Vikingové podnikali výpravy na západ hlavně z toho důvodu, aby získali dřevo a další materiály. "Toto cestování mezi kontinenty za materiály je vlastně prvním krokem v globalizace," uvedl badatel Michael Dee.

Vědci se již dříve domnívali, že Vikingové byli prvními Evropany, kteří přicestovali na americký kontinent, a to o několik století před známou výpravou Kryštofa Kolumba v roce 1492. Badatelé například poukazovali na některé pasáže severských ság, jež popisovaly setkání s americkým domorodým obyvatelstvem.