Takzvané penitentes jsou jevem známým z různých koutů světa. Jelikož ke svému vzniku potřebují kolísající teplotu, přímé sluneční světlo, silný vítr a suchý vzduch, vznikají zpravidla ve vyšších nadmořských výškách. Až pětimetrové útvary, které ční z původně jednolité vrstvy či sněhu, vzdáleně připomínají postavy. A právě své údajně podobě s modlícími se mnichy oblečenými v rouchu, vděčí i za jméno, které dostali – totiž kajícníci.

Jakkoli jsou kajícnici fascinující, jedná se o poměrně málo zmapovaný jev. Nebo to alespoň platilo do doby, než se mezinárodní vědecký tým vydal k neaktivnímu stratovulkánu Llullaillaco, který leží na argentinsko-chilském pomezí. S výškou 6739 m. n. m. je to druhá nejvyšší sopka, u které byla v historii zaznamenána erupce, a zároveň i pátá nejvyšší sopka světa.

„Jedná se o špatně dostupnou oblast. Není jednoduché se tam dostat a právě to je jedním z důvodů, proč až dosud nebyli kajícníci prozkoumáni podrobněji,“ vysvětlil jeden ze členů vědeckého týmu Steve Schmidt.  

Oáza života

Ten společně se svými kolegy zjistil, že na kajícnících, kteří se nacházejí v Andách ve výšce přesahující 16 tisíc stop (asi 4900 m. n. m.), jsou nápadné červené skvrny, pravděpodobně nejviditelnější známka existence života. Jinak zbarvené oblasti totiž obsahují sněžné řasy, blízké příbuzné těch, které lze nalézt například v Alpách. 

„V tomto extrémním prostředí představují kajícníci jakousi oázu života. Poskytují mu totiž nejen vodu, ale i úkryt před silným větrem, vysokým UV zářením a značnými teplotními výkyvy,“ citoval server Newsweek z prohlášení vědeckého týmu.

Tento objev by mohl být významný zejména pro pátrání po stopách mimozemského života v naší sluneční soustavě. „Nedávno jsme zjistili, že obdobné struktury mohou existovat i na jiných planetách naší sluneční soustavy. Jestliže pozemští kajícníci skutečně obsahují život, ukazují nám směr, jakým se lze vydat i při budoucím průzkumu kosmu,“ zdůraznili vědci. Za jedno z míst, kde by mohl přežít nějaký druh sněžných řas, přitom považují například Europu, Jupiterův ledový měsíc.

Světové prvenství 

„Sněžné řasy jsou součástí sněhu a ledu v mnoha oblastech světa. Byli jsme to ale my, kdo jako první prokázal, že se jim může dařit i v extrémních podmínkách velmi vysokých nadmořských výšek,“ doplnila hlavní autorka studie Lara Vimercatiová. Podle ní není bez zajímavosti, že stratovulkán Llullaillaco leží nedaleko pouště Atacama – jednoho z nejsušších míst na planetě Zemi a zároveň oblasti, která bývá obvykle považována za podobnou krajině na Marsu.

"Bez ohledu na to, jak extrémní jsou podmínky, si život vždycky najde cestu. Stačí, když má k dispozici vodu," uzavřela Vimercatiová.