Mahendraparvata byla jedním z prvních hlavních měst Khmerské říše, která vládla v jihovýchodní Asii mezi 9. a 15. stoletím. Dlouho se věřilo, že starobylé město bylo ukryto pod hustou vegetací na kambodžské hoře, nedaleko chrámu Angkor Wat. 

Nyní díky neuvěřitelně přesné mapě mohou vědci s jistotou říci, že zbytky budov, zarostlé hustou vegetací v pohoří Phnom Kulen, skutečně k tomuto starobylému městu patří. Nutno dodat, že nebylo nikdy  ztraceno úplně. Již stovky let jde totiž o poutní místo Kambodžanů. 

Překvapivě zachovalá, 3,8 milionu let stará fosilie australopitékovy lebky nám nabízí dokonalejší představu o tom, jak vypadal (vlevo umělecká rekonstrukce)
Nález, který vrhá jiný pohled na evoluci: lovci zkamenělin našli vzácnou lebku

„Vždy jsme předpokládali, že město Mahendraparvata, o kterém se zmiňují kamenné napisy, bylo opravdu někde tady v horách,“ uvedl jeden z autorů studie Damian Evans. „Nyní můžeme s jistotou říct, že je to ono.“ Výsledky výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Antiquity.

Dosud vědci odhalili jen několik menších izolovaných chrámů. Nyní však pomocí metody LIDAR, což je kombinace laserového skenování a pozemního průzkumu, nalezli obrovský komplex staveb. Je zde tak nyní jasně patrné, kde bylo centrum města či paláce, chrámy a další budovy. Lepšímu průzkumu dosud bránila špatně přístupná džungle a v minulosti také Rudí Khmerové, kteří zde působili až do devadesátých let dvacátého století. Zůstaly zde tak miny a nevybuchlá munice, což archeologům komplikuje práci. 

Dobře navržené město

"Jedním z nejpozoruhodnějších zjištění bylo, že ulice starobylého města jsou zarovnány do celkem pravidelné mřížky, která se rozprostírá na desítkách kilometrů čtverečních," řekl Evans. Celkem pak tato oblast měří čtyřicet až padesát kilometrů čtverečních a tvoří ji tisíce archeologických objektů různých rozměrů. "Jde o místo, které někdo navrhl a postupně na vrcholu této hory rozpracoval ve velkém měřítku,“ dodal. Podle něj nejde o postup, "který bychom od tohoto období nutně očekávali."

Zdroj: Youtube

Město Mahendraparvata je datováno od konce 8. do začátku 9. století. Archeologové dosud předpokládali, že taková organizovaná města se objevovala až o celá staletí později. Nejznámějším a dosud prvním příkladem městského plánování byl proslulý komplex Angkor Vat, který byl postaven až počátkem 12. století. Do této doby byl rozvoj měst typicky organický, tedy bez velké kontroly či centrálního plánování. 

Obyvatelé tohoto města navíc využívali jedinečný a složitý systém vodního hospodářství. "Místo toho, aby budovali nádrže s pomocí městských hradeb, jako tomu bylo v Angkoru, snažili se vybudovat kanály z přírodního podloží," vysvětluje Evans. Tehdejší obyvatelé také vytesali do kamene obrovskou nádrž, kterou však z neznámých důvodů nechali nedokončenou. 

Asteroidu si na záběrech Hubbleova vesmírného dalekohledu všimla jako první dobrovolnice Melina Thévenotová z Německa
Vesmírná trefa. Hubbleův dalekohled zachytil unikátní průlet asteroidu

Jde o důležitý objev, kterému se archeologové v budoucnu chtějí více věnovat. Ambiciózní projekt je podle vědců jakýmsi prototypem stavby infrastruktury a vodního hospodářství Khmerů. Právě tento způsob se pak pro ně a zejména pro komplex Angkor Vat stal typickým. Překvapivě však neexistuje důkaz, že by byla ona masivní nádrž napojena na zavlažovací systém. 

Podle archeologů to může značit dvě možnosti. Tou první může být varianta, že město zůstalo neúplné ještě předtím, než obyvatelé zjistili, jak zajistit vodu pro zemědělství. Tou druhou je pak možnost, že právě nedostatek zavlažování způsobil, že město nikdy nebylo dokončeno. 

Problematická poloha

Je třeba podotknout, že poloha města není pro zemědělství a zejména pak pěstování rýže ideální. "To by mohlo vysvětlit, proč nezůstalo hlavním městem příliš dlouho," dodává Evans. Rýže byla totiž v té době dominantní zemědělskou plodinou v oblasti. Město, ze kterého se král Džajavarman II. údajně prohlásil za krále všech Khmerů, bylo podle nalezených nápisů metropolí od konce 8. do počátku 9. století. 

Po starověké mayské říši se dochovala řada památek i artefaktů, přesto však epocha jejího největšího rozkvětu nadále skrývá tajemství
Jak zanikla starověká mayská civilizace? Vědci přišli s překvapivou teorií

"Nyní, když máme úplný obrázek celé oblasti Angkorské říše, můžeme se začít věnovat sofistikovanějšímu výzkumu, jako je například populace a její proměny v čase," uvedl Evans. Doufá, že se tak dozvědí více o tom, co se s tímto starobylým městem dělo v mezidobí od jeho vzniku a inovací až po zánik, kdy doslova zmizelo v husté džungli. 

Khmérská říše, oficiálně Angkorská říše byla od 9. do 14. století největší říší jihovýchodní Asie. Pod vládou Khmérů se nacházelo území dnešní Kambodže a části Laosu, Thajska a Vietnamu. Hlavním městem byl Angkor, kde se nacházel chrámový komplex Angkor Vat, který je pravděpodobně nejvýznamnější památkou z doby khmérské vlády. Byl vybudován poblíž jezera Tonlésap a měl půl milionu obyvatel.