Je to stále záhada. Říše mrtvých na okraji uhelného dolu Bílina vyvěrá ze země s každým objevem a v dušičkovém období vyvolává otázky. Proč lidé v 11. století nezakládali u vsí Mostecké pánve menší pohřebiště a stovky let nosili mrtvé do Nesvětic? Čím bylo pro ně právě toto místo tak důležité, že ho společně udržovali jako posvátné území, centrální venkovskou nekropoli? Na odpovědi bude ještě čas. Nejprve je třeba vše zdokumentovat, než ojedinělou středoevropskou pietní lokalitu spolkne těžba uhlí. 

Pro devatenáctiletou studentku chemie Elišku Hozákovou je to životní výzva. Je tak zaujatá drobným předmětem v hlíně, že okolní bagry a rypadla přestala vnímat. Z očištěné jamky opatrně vybírá další lidskou kost. Kolem ní už země vydala přes 1 500 hrobů. „Je to úžasné!“ svěří se mladá žena, kterou fascinuje lidské tělo. Kým byl člověk, jehož schránky se v rukavicích dotýká, nikdo neví. Sestavení celého příběhu tohoto mimořádného naleziště potrvá ještě léta. 

Už  osm desítek beden od banánů naplnili archeologové nálezy. Nedávného Mezinárodního dne archeologie využily desítky zájemců ke komentované prohlídce přímo na vykopávkách.
Jímka může vydat poklady. Pro archeology je středověký septik studnicí poznání

Eliška pracuje v lokalitě čtvrtý rok a podílela se na odkrytí dvou stovek hrobů. „Vždy se mi líbí, když se nám podaří hrob, kde jsou kosti ve špatném stavu, udělat hezký. Odkrýt ho tak, aby bylo poznat, co v něm je,“ líčí. Vybrat a rozdělit kosti je podle ní snadnější než kostru odhalit. Za pár hodin letošní bádání vyvrcholí, tým si sbalí vybavení a odjede ze střežené šachty domů. Po zimě se vrátí, aby kopal dál. Eliška chce být samozřejmě u toho. 

Letos archeologové navázali na předchozí sezony výzkumu pohřebiště a s brigádníky rozšiřovali odkryv dál jižním směrem. „Dohromady jsme prozkoumaly dalších zhruba 150 hrobů,“ řekl Jan Podhorský z Archeologického ústavu Akademie věd ČR. K nejcennějším nálezům v tomto roce patřil hrob s bronzovým kalichem. S největší pravděpodobností je to liturgická pomůcka faráře pohřbeného asi metr od kostelíka. Letošek byl na nálezy chudší ve srovnání s jinými lety, protože se kopalo v úseku se špatně zachovalými hroby a zároveň v místě, které se jeví jako mladší část pohřebiště s menším počtem předmětů u koster. Přesto archeologové našli několik záušnic, prstenů a mince. V nálezovém fondu je už například denár Břetislava II. z konce 11. století a brakteát ze 13. století. 

Během podzimu a zimy budou archeologové průběžně sledovat postup důlní skrývky, ale samotný výzkum bude pokračovat od jara příštího roku, jak počasí dovolí. Tým s brigádníky dodělá parcelu, kterou koncem října opustil, a pak zamíří na sousední plošinu. Znovu se dají očekávat cenné objevy. Lokalita je totiž významná v mnoha ohledech. Archeologové odkrývají raně středověké pohřebiště a zároveň o dvě stě metrů dál vrcholně středověkou vesnici, kde stál další kostel s menším hřbitovem. Je zřejmě, že oba celky spolu souvisí a že se najde dalších zhruba 500 hrobů, či ještě víc. Badatelé mají na odkrytí příští rok a další je v jednání, protože těžba se nezadržitelně blíží. 

Jedna z pravěkých stop, která může být starší než šest milionů let
Fantastický objev. Vědci zkoumají více než šest milionů let staré lidské stopy

Na velkém pohřebišti jsou hroby od začátku 11. století do konce 13. století s dobře datovatelnými nálezy denárů. Hřbitov pro okolní vsi vznikal v době, kdy už křesťanství dominovalo, ale ze starších hrobů s častějšími milodary je znát ještě sepětí tehdejších obyvatel s pohanstvím. Dnes se ale hovoří jen o stínu předkřesťanské minulosti, protože kostel stál v lokalitě patrně od počátku pohřbívání, tedy od 11. století. „Tím pádem je to určitě křesťanská populace,“ sdělil Podhorský. Už na počátku křesťanství bylo zvykem založit kostel a kolem pohřbívat. Novým náboženským rituálem skončila éra výhradně pohanských nekropolí. 

Raně středověké osídlení v odtěžené části Mostecka a Bílinska je zmapované, ale dosud v něm chyběly hroby. Proto se předpokládá, že v této části pánve Nesvětice sloužily jako centrální pohřebiště. Důvod zatím vědcům uniká. „Před námi je ještě velký úkol,“ řekl Podhorský. Po archeologickém výzkumu sestaví další díl historické mozaiky antropologové, kteří určí stáří a základní charakteristiku zesnulých. 

Výzkumy v lokalitě Nesvětice potvrzují, že severozápadní Čechy jsou nadále velmi bohaté na nálezy. I když povrchová těžba uhlí, která k řadě objevů pomohla, má v příštích desetiletích postupně končit, doly zatím dál ukusují z krajiny velké lány. Proto nelze vyloučit v zemi nová překvapení. 

Nesvětické pohřebiště, které množstvím zkoumaných pohřbů nemá v tuzemsku obdoby, je známé od 60. let minulého století, ale první část se začala odkrývat až v 80. letech. Teprve rozsáhlý plošný výzkum od roku 2013 posunul vznik nekropole hlouběji do minulosti. Ves Nesvětice vznikla později a zmínky o ní zmizely po husitských válkách.