„Je to poměrně důležitý nález, především proto, že se nachází v oblasti, kde jsme až doposud žádné jeskynní malby neobjevili,“ uvedl francouzský historik Jean Clottes, který se výzkumu neúčastnil. „Z fotografií není pochyb o tom, že pochází z doby mladého paleolitu.“

Jeskyně Romualdova Pećina leží na pobřeží Limského zálivu a sahá do hloubky 110 metrů. „Během této fáze starší doby kamenné byla Evropa mnohem chladnější, než dnes. Hladiny moří byly daleko nižší, takže kdokoli, kdo v jeskyni nalezl úkryt, měl výhled na řeku tekoucí směrem k obrovské úrodné planině, která se dnes nachází na dně Jaderského moře,“ vysvětluje deník Live Science.

Zlomek původních kreseb

Vedoucím projektu byl archeolog z britské univerzity v Southamtonu Aitor Ruiz-Redondo, který se svým týmem prozkoumal více než 60 prehistorických jeskyní v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Černé Hoře a Srbsku. Jednoznačné důkazy o skalním umění však nalezli pouze ve dvou z nich.

Kresby nebylo snadné identifikovat, většina z nich se totiž dochovala ve velmi špatném stavu. Pravěcí lidé je nanesli na vrstvu zkamenělého kalcitu, která se na některých místech rozdrolila. Část z dávných uměleckých děl navíc pokryla moderní graffiti z 19. a 20. století. 

Romualdova Pećina navíc až donedávna nebyla pod ochranou úřadů starajících se o kulturní a přírodní dědictví. „Nekontrolovaný přístup do jeskyně způsobil zničení většiny kreseb, takže v současné době můžeme studovat jen malou část toho, co se zde v minulosti nacházelo,“ řekl Ruiz-Redondo pro Live Science.

I přesto se však výzkumníkům podařilo alespoň část z nich identifikovat. Stěny jeskyně pokrývají znázornění bizona a kozorožce horského, tedy dvou zvířat, která se objevují i na jeskynních malbách ze západní Evropy. Vedle nich se nacházely také dvě postavy, které by podle archeologů mohly být lidskými siluetami.

Stáří kreseb se zatím jednoznačně určit nepodařilo, Ruiz-Redondův tým představil dvě hypotézy. Podle té první byly vytvořeny před 34 až 31 tisíci lety, čemuž nasvědčuje jejich styl a další archeologické důkazy, které byly v jeskyni nalezeny. Vzorky odebrané ze skalní stěny pod kresbami zase napovídá, že by mohly pocházet z doby před 17 tisíci lety. 

Propojení kultur

Vzhledem k velkému počtu ohromujících nalezišť, jako je například Chauvetova jeskyně či francouzský komplex Lascaux, byla západní Evropa dlouho považována za oblast, kde se jeskynní umění zrodilo. „Všechno ale nasvědčuje tomu, že žádné jedno místo původu vizuální tvorby a ‚umění‘ neexistuje,“ říká emeritní profesorka antropologie z univerzity v americkém Berkley Margaret Conkeyová.

„Pro nás archeology není cílem studovat kresby samotné, ale především informace, které nám mohou nabídnout o společenstvích a lidech, kteří je vytvořili,“ vysvětluje Ruiz-Redondo. „Pokud jde o tento případ, rozšíření jeskynních maleb z doby mladšího paleolitu do nových oblastí je velice zajímavé, protože naznačuje, že lidé z jeskyně Romualdova Pećina byly nějakým způsobem propojení s kulturami zdokumentovanými ve Španělsku, Francii či Itálii.“