Kliknutím zvětšíteVedoucí výzkumu Petr Krištuf z Katedry archeologie Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni přiblížil, že podle prvotních zkoumání vyzvednutých ostatků odhadují archeologové věk dítěte na přibližně deset až jedenáct let. „Ostatky budeme ještě laboratorně hodnotit, takže přesný věk se teprve ukáže. Ale předběžně podle zubů víme, že je určitě starší více než 6 až 8 let a zároveň podle toho, že ještě nemá srostlé všechny pánevní kosti, což se děje někdy mezi 14. až 18. rokem, víme, že je mladší,“ vysvětlil Krištuf skutečnosti, podle kterých archeologové určili stáří zemřelého.
To, zda se jednalo o chlapce nebo dívku, ale badatelé zatím netuší. U nedospělých jedinců totiž nejsou na kostře dostatečně vyvinuté pohlavní znaky. Pokusí se to proto zjistit pomocí analýzy DNA z kostí, pokud se v nich nějaká zachovala.
Mohyla objevená na poli v blízkosti Dušníků je pro vědce v rámci Česka naprosto jedinečná. Jde totiž o nejlépe zachovalou památku takového typu. Na délku měří 86 metrů, na šířku pak 26 metrů přičemž směrem k západu se zužuje na 17 metrů. Podařilo se ji objevit pomocí letecké archeologie, kdy na snímcích z roku 2018 jsou patrné její obrysy.
Archeologové u Dušníků nedaleko hory Říp odhalili zachovalý mohylový násep pohřebního monumentu a především hrobovou komoru se zachovalou výdřevou, pohřbem dítěte a artefakty z doby asi 3800 let př. n. l.
„Většina těchto takzvaných dlouhých mohyl se nachází v krajině, která je dlouhodobě zemědělsky obhospodařována, což znamená, že jsou většinou rozorané a tím pádem zničené. Avšak tady se nám mohylový plášť zachoval do výšky skoro jednoho metru, což je pro nás unikátní situace. Můžeme zkoumat celou její konstrukci a podívat se, co v jejím plášti vlastně bylo,“ popsal Krištuf s tím, že takovou možnost archeologové na jiných lokalitách kvůli poškození nemají.
Kromě odborníků ze Západočeské univerzity se na výzkumu v Dušníkách podílejí také odborníci z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a z České zemědělské univerzity v Praze. Všechny tři instituce spojuje společný mezioborový projekt Eneolitické dlouhé mohyly v Čechách a rekonstrukce rituální krajiny pod Řípem. Výzkum u Dušníků využívá poznatků a metod různých oborů. Kromě archeologie především analýzy chemického složení mohylového náspu, ale také pravěkých půd pod ním.
Jak nastínil Jan Turek z Karlovy Univerzity, výzkum bude na Podřipsku probíhat i v následujících letech. „Zaměříme se na rekonstrukci krajiny, jak ji lidé využívali z hlediska pohřebních monumentů a z hlediska aktivit, které souvisely s jejich vírou a pohřbíváním. Zajímat nás tak bude kromě samotné konstrukce mohyl i to, jakým způsobem jsou rozmístěné v krajině a jaký mají vztah k významným bodům. Například tady vidíme v dálce Milešovku nebo blízkou horu Říp. To vše zřejmě vytvářelo určitou důležitou rituální kulisu,“ objasnil Turek.
Stáří mohyly u Dušníků datují odborníci do doby přibližně 3800 let před Kristem. Pochází z takzvané kultury nálevkovitých pohárů z pozdní doby kamenné. Podle Turka v tomto období žili lidé, kteří už hospodařili jako zemědělci a společnost se začala postupně měnit. Lidé si tehdy začali vytvářet určité společenské elity, které kontrolovaly například vlastnictví stád a zřejmě i půdy.
„Určité rodiny v komunitě začaly mít větší kontrolu a větší moc nad společností a v tom se také projevuje určitá snaha vytvářet monumenty. Taková mohyla nebyla v té době stavěna pro každého. Jiné pohřby z tohoto období známe ze sídlišť a v této mohyle byl každopádně uložen významný jedinec,“ uvedl.
Kromě samotné mohyly a hrobu dítěte nalezli archeologové také artefakty v podobě keramických střepů. O některých z nich vědí, že jsou o zhruba o dvě stě let mladší než samotná mohyla s pohřbem. Lidé sem tedy chodili uctívat mrtvé předky i několik set let poté, co byla mohyla vybudována.
V blízkém okolí se nacházejí i další podobné mohyly, například v Nížebohách, Vražkově nebo Račiněvsi.
22
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
