Letos v únoru objevili archeologové v Egyptě jižně od Káhiry síť svislých šachet, která vedla k tunelům a hrobkám obsahujícím 40 mumií z doby Ptolemaiovců, dynastie makedonského původu, která vládla v Egyptě v letech 323 až 30 před naším letopočtem. Stav mumií i jejich uložení vedl vědce k přesvědčení, že jde o příslušníky tehdejší elity.
Poté, co archeologové prozkoumali jednotlivé hrobky, kde našli sochy, amulety, kanopy (nádoby, které ve starověkém Egyptě sloužily k uložení vnitřních orgánů vyjímaných z těla zemřelého při mumifikaci) a další mumie, doplazili se i do komory, v níž se nacházel velmi složitě a zdobně vyřezávaný sarkofág.
Otevřít jej vyžadovalo sílu několika mužů, ale jejich snaha byla nakonec korunována úspěchem: uvnitř se nacházela nepoškozená a nedotknutá mumie zabalená v plátně, kterou obklopovala bohatá pohřební výbava, včetně zlata.
"Nemůžu tomu uvěřit, je to neuvěřitelné," zvolal podle agentury AFP Zavi Havass, egyptský archeolog a bývalý generální tajemník Nejvyšší rady pro památky Egypta (z této funkce odstoupil po politických změnách v Egyptě v roce 2011, pozn. red.). Havass spolupracuje na výzkumu s Američanem Joshem Gatesem, který je také průvodcem dokumentu na Discovery.
Podle Gatese jde o mumii velekněze Thótha, uctívaného ve starověkém Egyptě coby boha moudrosti a magie a zobrazovaného v podobě muže s hlavou ibise nebo v podobě paviána. Mumie by měla pocházet z doby 26. dynastie - poslední rodilé dynastie, která vládla v Egyptě až do roku 525 před naším letopočtem.
"Ke konci starověkého Egypta v něm opravdu vládla moc velekněží a teď to můžete vidět… připadáte si téměř jako na královském pohřbu," řekl Gates.
Zájem o Egypt oživila výstava
Globální zájem o egyptskou archeologii znovu oživila mezinárodní výstava "Jednou za generaci" věnovaná faraónovi Tutanchámovi, která začal minulý měsíc v Paříži a bude putovat po světě.
Pro Káhiru představují archeologické výzkumy a objevy důležitý nástroj ve snaze oživit egyptský turistický průmysl, který těžce zasáhla vlna násilí rozpoutaná po povstání proti Husnímu Mubarakovi během takzvaného arabského jara v roce 2011. Právě proto egyptská vláda svolila pravděpodobně i k přímému přenosu při otevírání sarkofágu.
U některých vědců to však vyvolává otázky, nakolik je takový způsob etický a kam jdou peníze, které vláda takto získá.
"Nakonec se z toho stala mediální show, ale připouštím, že to by to mohlo lidi dovést k zájmu o historii a že jde o dobrou propagační příležitost pro cestovní ruch. Pokud ale televizní kanál platí ministerstvu za zveřejňování archeologických objevů v přímém přenosu, kde ty peníze končí? Jdou do státního rozpočtu, nebo jinam? Potřebovali bychom trasnparentnější přehled, kam směřují," uvedl pro AFP egyptský archeolog, který se nepřál být jmenován.