Kliknutím zvětšíteArmáda České republiky v současné době jako bojové vozidlo pěchoty provozuje typ BVP-2. Ten vychází ze sovětského stroje BMP-2, který byl u nás vyráběn na konci 80. let v licenci. Od rozpadu Československa ministerstvo obrany odmítlo několik modernizačních programů sovětských BVP (pozornost si získala zejména modernizace BVP-1MA z tehdejšího VOP 026 Šternberk, představená v roce 1999 na veletrhu IDET) a po několika dalších letech více či méně bezproblémového provozu BVP-2 se kolem roku 2013 začalo mluvit o jejich náhradě.
V roce 2016 poslalo ministerstvo obrany žádost o informaci sedmi výrobcům bojových vozidel pěchoty. GDELS se španělsko-rakouským typem ASCOD, britsko-švédské BAE Systems/Hägglunds (CV90), německému PSM (Puma), Rheinmetall (Lynx) a FFG (PMMC G5), tureckému FNSS (Kaplan), taktéž tureckému Otokar (Tulpar), italskému IVECO (Dardo) a izraelskému IMI s typem Namer (není BVP, ale těžký, silně ozbrojený obrněný transportér). Do finálního výběru nakonec postoupily typy ASCOD, Puma, Lynx a CV90. Ostatní výrobci se většinou neozvali.
V roce 2018 proběhlo testování vybraných vozidel ve vojenském prostoru Libavá. Jejich závěrem bylo, že armádním požadavkům vyhověly všechny zkoušené typy, přičemž podle zákulisních informací v hodnocení zvítězil německý typ Puma. O to zajímavější bylo, že o pár měsíců později došlo k úpravě požadavků, které právě vítězný německý typ ze soutěže vyřadily. V soutěži tak zbyli výrobci typů CV90, Lynx a ASCOD. Ve složitém tendru, který nakonec musel být zrušen, měl podle všech dostupných informací vyhrát typ CV90. I proto se ministerstvo obrany, nově pod Janou Černochovou (ODS), rozhodlo v jednáních oslovit přímo švédskou vládu a výrobce tohoto typu.
Pohledem Jiřího VojáčkaČeská republika pořizuje konkrétně čtvrtou základní variantu CV90 MkIV. Jedná se o nejnovější variantu platformy CV90, která byla představena v roce 2018. Oproti svým předchůdcům nabízí několik vylepšení, například modernizovaný motor pro vyšší výkon, systém aktivní ochrany a novou věž se sadou elektrooptických senzorů pro lepší situační povědomí.
Combat Vehicle 90
Combat Vehicle 90 - CV90 (Bojové vozidlo 90) je univerzální rodina bojových vozidel pěchoty. Vývoj vozidla zahájila v roce 1984 společnost Hägglunds, nyní součást koncernu BAE Systems, v reakci na požadavek švédské armády na nová obrněná vozidla. Hlavním cílem bylo vyvinout platformu, která by byla lehká, rychlá a schopná působit v rozmanitém terénu, zejména v náročném prostředí severských zemí.
Hmotnost vozidla CV90 se liší v závislosti na modelu a přídavném vybavení, které nese. Obecně se pohybuje mezi 23 a 37 tunami. S délkou 6,55 metru, šířkou 3,1 metru a výškou 2,7 metru je na BVP kompaktní, což mu dává schopnost pohybovat se v rozmanitém terénu i městském prostředí. Pancíř CV90 tvoří vysoce tvrdá ocel, která poskytuje všestrannou ochranu proti střelbě z ručních zbraní a střepinám dělostřeleckých granátů. Jeho modulární systém pancéřování umožňuje vybavit vozidlo přídavnými pancéřovými sadami pro zvýšení ochrany na základě požadavků mise. CV90 má také systém ochrany proti vrchnímu útoku a automatický systém hašení požáru.
V průběhu času se vozidlo dočkalo několika modernizací v reakci na zpětnou vazbu z operací a technologický pokrok. Zavedení modelu CV90 Mk III přineslo zařazení pokročilé modulární pancéřové ochrany a možnost nést kanón větší ráže (35/50 mm). Novější varianty, například CV9030 a CV9035, nesou 30mm, respektive 35mm kanóny. Tyto modely mají také vyšší rychlost střelby a zdokonalené systémy řízení palby, což jim zajišťuje větší přesnost. Všechny varianty CV90 jsou rovněž vybaveny 7,62mm kulomety jako sekundární výzbrojí. Věž CV90 umožňuje otáčení o 360 stupňů a zdokonalený systém řízení palby umožňuje vynikající vyhledávání a zasahování cílů, a to i při pohybu vysokou rychlostí po nerovném terénu.
V průběhu let byla vyvinuta řada odvozených modelů, z nichž většinu postupně zavede i naše armáda. Velitelské vozidlo je vybaveno pokročilými komunikačními a datovými systémy, které usnadňují velení a řízení na bojišti. Tato varianta postrádá věž a kanón standardních verzí, ale zachovává 7,62 mm kulomet pro sebeobranu. Dělostřelecká pozorovatelna má vylepšenou optiku a komunikační systémy pro pozorování a průzkum bojiště. Poskytuje dělostřeleckým jednotkám informace v reálném čase, čímž zvyšuje jejich přesnost. Průzkumná varianta nese pokročilé pozorovací systémy a radar, které umožňují průzkum na velké vzdálenosti. Vyprošťovací vozidlo je vybaveno výkonným jeřábem, navijákem a dalšími nástroji pro provádění vyprošťovacích a opravných úkolů na bojišti, ženijní vozidlo má pak specializované vybavení pro ženijní úkoly na bojišti, včetně odminování.
Bojová vozidla CV90 v akci:
Od roku 1993, kdy vozidlo vstoupilo do výzbroje švédské armády, se s ním vojáci zúčastnili několika konfliktů. Poprvé v Libérii v rámci jednotek OSN, kde švédské stroje zajišťovaly bezpečnost během křehkého postkonfliktního období. V Afghánistánu Norsko nasadilo své CV9030. Norská vozidla se účastnila bojů proti povstaleckým jednotkám a pohybovala se ve složitém městském a horském terénu Afghánistánu. Flexibilita CV90 se dále projevila při jeho nasazení v různých severských mírových misích.
Kdo CV90 používá?
CV90 je v současné době ve službě v několika zemích, z nichž každá jej používá v kapacitách odpovídajících jejich jedinečným vojenským požadavkům. Švédsko, které je původním výrobcem CV90, používá různé verze tohoto vozidla ve svých mechanizovaných jednotkách. Patří mezi ně původní CV9040 a několik specializovaných variant pro role, jako je velení, řízení a protiletadlová obrana.
Norsko provozuje variantu CV9030 a hojně ji využívalo během své účasti v Afghánistánu. Nedávno se rozhodlo pro významnou modernizaci svého vozového parku CV90 v polovině životnosti. Finsko provozuje variantu CV9030 a zvažuje modernizaci flotily o pokročilejší podvarianty. Dánská armáda používá variantu CV9035, stejně jako nizozemská, která ji nasadila v několika operacích pod velením NATO. Estonsko nedávno získalo část vozidel CV9035 od Nizozemska, pro verzi s 35 mm kanónem se před nedávnem rozhodlo také Slovensko.
„Pořízení bojových vozidel pěchoty je významný milník k výstavbě těžké brigády a také k modernizaci armády a posílení naší obranyschopnosti,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Připomněla tím závazek České republiky vybudovat do roku 2026 těžkou brigádu na bázi 7. mechanizované brigády. Smlouvy byly přitom během nákupu obrněnců uzavřeny rovnou dvě. Dvoustranná smlouva mezi Českou republikou a Švédským královstvím, zastoupeným švédskou vyzbrojovací agenturou FMV, která zajišťuje hlubokou spolupráci mezi Českou republikou a Švédskem na desítky let. A dále trojstranná dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky, švédskou agenturou FMV a společností BAE Systems Hägglunds coby výrobcem vozidel, jejímž předmětem je samotné pořízení vozidel CV90.
Švédský ministr obrany Pal Jonson k nákupu uvedl: „Dnešním podpisem smlouvy vítáme Českou republiku v rostoucí rodině uživatelů bojových vozidel pěchoty CV90. Zařazení tohoto špičkového, ve Švédsku vyvinutého vozidla do výzbroje povede nejen k posílení české armády, ale i k posílení NATO jako celku.“ Švédsko, které podalo přihlášku do NATO, nyní čeká na schválení vstupu posledními zeměmi, aby se stalo součástí aliance spolu s Českou republikou.
Armádní technika na jednom místě: Veletrhy IDET, PYROS a ISET zaplnily brněnské výstaviště:
Tendr století
Tendr na bojová vozidla pěchoty byl už od začátku nazýván tendrem století, protože objem finančních prostředků na něj vynaložený je nejvyšší za mnoho desítek let. Dlouhé roky byl kritizován jak z poslaneckých, tak odborných pozic, a to za průtahy i nezvyklá zadání. Diskutovalo se například o tom, zda je v dnešní době nutné mít věž s osádkou, zda není lepší mít věž s hlavní výzbrojí dálkově ovládanou.
Debaty se také vedly o počtu převážených vojáků, původní plány počítaly se šesti až sedmi, nakonec se požadavky ustálily na osmi, což v kombinaci s požadavkem na osádkovou věž vyřadilo jednoho z favoritů tendru, německé vozidlo Puma.
Dodávky nových BVP by každopádně měly začít zanedlouho s tím, že všechny čtyři manévrové jednotky 7. mechanizované brigády, tedy 71. mechanizovaný prapor v Hranicích, 72. mechanizovaný prapor v Přáslavicích a tamtéž umístěný 73. tankový prapor a 74. mechanizovaný prapor v Bučovicích, budou novými stroji vyzbrojeny do roku 2025. První stroje by měl přitom dostat 74. prapor, který je tvořen nově jako těžký reformováním z lehké motorizované jednotky.
5
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
