Jedním z nejdůležitějších výzbrojních programů je obnova vozového parku 73. tankového praporu. Podle koncepčního dokumentu „TANK – Rozvoj tankového vojska po roce 2025“, který pro MO zpracoval Vojenský technický ústav (VTÚ), existuje možnost vybudování dalších tankových jednotek. Měla by podle Vás armáda provozovat tanky pouze u jednoho praporu, nebo počet tankových jednotek rozšířit i s příslušným zvýšením počtu tanků ve výzbroji?
Pamatuji si dobu, kdy politici a zástupci armády veřejně říkali, že tankové vojsko nepotřebujeme, dělostřelectvo také nepotřebujeme, raketometné oddíly také nepotřebujeme a raketomety prodáme. Tomu odpovídala i dikce ministerstva obrany a generálního štábu, který říkal, že „potřebujeme jen malou, moderní a mobilní armádu“. Teď se ukazuje, jaká to byla hloupost budovat pouze expediční armádu, která vznikala v euforii z úspěšných misí v Kosovu, Iráku a Afghánistánu. Jedna věc mi přijde kuriózní, totiž že ti stejní lidé, kteří se dnes vydávají za bezpečnostní experty a zasvěceně komentují vývoj v armádě, jsou často právě ti, kteří chtěli onu expediční armádu. Myslím, že už z toho je jasný můj názor. Určitě bych chtěl, aby se s uvedenou studií více pracovalo a prostor na navýšení tanků tady rozhodně je.

Letitý modernizovaný český tank T-72M4CZ
Nákup nových tanků pro ČR se zřejmě odkládá. Cesta k Leopardům zarůstá trním

Jaký konkrétně by podle Vás měl být další postup ve věci nákupu nových tanků pro AČR?
Ještě jednu věc musím na úvod říci. Myslím, že dříve, než začne nákupní eldorádo, které nutně s sebou ponese i některé negativní momenty, tak bychom si měli říci, co nám o metodách současné války říká konflikt na Ukrajině. Nejsem zastánce hurá akcí. Chápu zbrojní koncerny, že chtějí využít situace, ale my bychom si opravdu měli nejdříve říci, jakou armádu chceme.

Čekám, že generální štáb nejdříve řekne, jak silné chce mít tankové vojsko. Vzpomínám si, že už před dvěma lety jsem na Výboru pro obranu říkal, že další modernizace T-72 je hloupost a vyhazování peněz. Navrhoval jsem tehdy, ať si rychle pronajmeme třeba Leopardy a pak se v klidu rozhodneme co vlastně budeme chtít u vojsk provozovat. Ironií historie se tento plán vlastně podařil. Jenom místo pronájmu je to dar. Ale opravdu důležité je, aby si řekli vojáci. Jen doufám, že v armádě zůstal ještě nějaký skutečný tankista, který dokáže posoudit skutečnou potřebu armády.

Polsko před dvaceti lety koupilo v Německu za minimální ceny přebytečné skladové zásoby tanků Leopard 2A4 a Leopard 2A5. Nyní však přezbrojuje na americké tanky Abrams a jihokorejské tanky K2. Byly by podle Vás rozumné konzultace s Polskem o možnosti odkoupit jejich stroje Leopard 2?
Upřímně? Mně to přijde jako hloupost, bude to neskutečně drahé a složité na provoz, logistiku ale i na udržení životního cyklu. Podle mého bychom měli mít jeden typ tanků, který se bude vyrábět nebo alespoň v průběhu životního cyklu opravovat a servisovat na území ČR. Nevím, zda kromě Leopardů může nějaká jiná tanková technika být vyráběna nebo servisována na území ČR. Pokud budeme provozovat Leopardy, tak určitě.

Pohledem Jiřího VojáčkaPohledem Jiřího VojáčkaZdroj: DeníkSpolečnost Saab před časem konstatovala, že ve chvíli, kdy bylo mediálně prezentováno, že Česká republika bude jednat s americkou společností Lockheed Martin o dodání letounů F-35, s ní dlouhou dobu nikdo nejednal. Přesto, že pronájem letounů Gripen končí v roce 2027, dokdy zcela jistě letouny F-35 pro Českou republiku ještě nebudou k dispozici, a s jeho prodloužením musí souhlasit obě smluvní strany. Co říkáte na prodlevu v jednáních se švédskou stranou?
Už několikrát jsem řekl, že to považuji za chybu. A říkám to od srpna 2022. Zase se dostáváme oklikou k tomu, co bylo jasné od začátku. Že máme usilovat o prodloužení pronájmu Gripenů nebo třeba o jejich odkoupení za nějakou symbolickou cenu a zároveň jednat s dalšími zájemci o modernizaci nadzvukového letectva. Tedy jak o nabídce na gripeny, včetně možnosti verzí E/F a nebo o F-35. Myslím, že takový postup by byl strategický. Místo toho jsme se zachovali ne úplně rozumně. Proč by nyní Švédové dělali jakékoliv ústupky v ceně pronájmu nebo případném odkupu, když jim politici jasně říkají, že mají jinou preferenci?

Poslanec Pavel RůžičkaPoslanec Pavel RůžičkaZdroj: se svolením Pavla RůžičkyPplk. v. z., ing. Pavel Růžička

* 53 let, narozen v Jindřichově Hradci, ženatý.
* Bývalý profesionální voják, několikrát nasazen na misích v Kosovu a v Iráku. V roce 2000 vystudoval Technickou univerzitu Ostrava.
* Dlouholetý zastupitel města Postoloprty, spolumajitel firmy na maloobchodní prodej zbraní a střeliva.
* Od roku 2014 člen Hnutí ANO, od roku 2017 poslanec. Vzhledem ke své odbornosti zasedá jako místopředseda ve Výboru pro obranu PSP a v podvýboru pro válečné veterány.

Máte na mysli rozhodnutí vlády jednat exkluzivně s výrobcem F-35?
Ano. Vojenské doporučení, které nám prezentovala armáda, vůbec s letouny Gripen nepočítá. Což mi přijde, velmi mírně řečeno, hloupé. Reálně riskujeme třeba to, že od roku 2027 do dodání oněch politiky vysněných F-35 budeme bez nadzvukového letectva.

Částka za pořízení letounů F-35 se bude pohybovat kolem sta miliard korun. Jaká potenciální suma celkových nákladů na pořízení letounů F-35 by pro ANO byla akceptovatelná?
Jak hnutí ANO, tak i já zastáváme názor, že máme mít to, co si můžeme dovolit a co zároveň splní i účel, pro který tato letadla kupujeme. Takže pokud se změní naše úkoly v rámci NATO a budeme opravdu potřebovat F-35 nebo letadlo 5. generace, tak se nějaké řešení určitě najde. Ale o tom, že by se měnila naše úloha v rámci NATO, nevím a upřímně řečeno i s ohledem na velikost země si nemyslím, že bychom dostali na starost zrovna leteckou obranu. Především je ale třeba říci, že na ochranu našeho vzdušného prostoru je optimální Gripen. A podívejte se, jakou skvělou práci s ním naši piloti dlouhodobě dělají v Pobaltí. Nechci zabíhat do technických detailů, ale buďme prostě efektivní. Naši piloti umí létat skvěle na Gripenech. A přitom ani toto letadlo nyní nevyužíváme na 100 procent.

Obrněnec CV90 na mediálním dnu při testování bojových vozidel pěchoty (BVP) z tendru pro českou armádu ve vojenském prostoru Libavá, 27. května 2021.
Nekonečný příběh: Nákup bojových vozidel pěchoty blokuje debata o kanónech

Podle zprávy amerického kontrolního Úřadu pro vládní odpovědnost z konce loňského roku stojí letová hodina F-35A kolem 40 000 dolarů, tedy téměř milion korun, a to přesto, že počty letounů i počty odlétaných hodin rychle stoupají. Co na tuto skutečnost ve světle posledního vývoje jednání o letounech F-35 říkáte?
Už jsem to naznačil. Mně se nelíbí tyto hurá akce a nákupy. Skoro to vypadá, že armáda teď koupí všechno, co se hne. Ale vážně. O tom, že armáda potřebuje modernizaci a miliardové investice není debat. Ale to je také důvod, proč bych byl velice obezřetný a opatrný. Nemůže se stát, že investice do jedné části armády udělají nebojeschopnou tu další. Stejně tak by bylo krátkozraké koupit jedny z nejdražších strojů na světě a pak zjistit, že nemám na jejich provoz. Stačí se podívat k sousedům do Rakouska, jak jejich nadzvuková letadla nelétají nebo létají jenom omezeně, protože na provoz nemají peníze. Gripeny létají pořád a pořád také létat budou, protože je zde rozumný poměr cena/výkon. A ještě jednu poznámku bych k tomu měl. Politici často říkají, jak je koupě těchto letadel výhodná, protože nám USA dá něco zadarmo. Jen si vzpomínám, že staré židovské heslo zní „Zadarmo je to nejdražší“.

Zdroj: Youtube

V souvislosti s pořízením letounů F-35 je často zmiňována budoucnost letounů L-159. Firma Aero Vodochody má zpracován modernizační balík „MLU“, který by letoun posunul opět na špičku. Měla by podle Vás armáda letouny L-159 vyřadit, nebo modernizovat a dále provozovat?
Může se vám zdát, že se opakuji, ale opravdu budu rád, pokud nám letectvo už představí nějakou smysluplnou strategii, která bude mít hlavu a patu. Pokud jde o modernizaci L-159, tak já fakt nevím, zda naše armáda bude ještě potřebovat podzvukové letouny.

Dlouhodobým problémem armády je také absence středních transportních letounů. Jaký postup byste zvolil v této věci, kdybyste byl nyní v pozici ministryně obrany Černochové?
Když jsem se na to ptal velení armády v minulém volebním období na Výboru pro obranu, tak mi řekli, že optimální je si sjednat leteckou dopravu přes alianční spojence. A dodali, že úvahy o nákupu transportních letounů nejsou teď na pořadu dne. Předpokládám, že se na tomto jejich názoru nic nezměnilo. Umím si ale představit, že existují určité politické tlaky na to, aby se některé transportní letouny koupily.

Byl oznámen nákup několika bezpilotních letounů Heron 1. Jak tento výběr, jako odborník, hodnotíte?
Já jsem k izraelské technice opatrný. Podívejte se, jaký máme problém s udržením bojeschopnosti zbraňových stanic u Pandurů. Běžná oprava, třeba výměna kabelu, se řeší dodávkou z Izraele a trvá to třeba i víc než osm měsíců. A jsme zase u toho. U nadzvukových letadel chce armáda bez kompromisů to nejmodernější, tedy pátou generaci. A u bezpilotních letounů, které se mimo jiné v konfliktu na Ukrajině ukázaly nyní jako klíčové, platí jiná kritéria (letoun Heron 1 vzlétl už v roce 1994 – pozn. red.)? Ale opravdu nevím, nejsem odborník na bezpilotní letouny.

Lockheed Martin F-35 Lightning II
Jak se létá s F-35? Piloty mění v mistry taktiky, v kokpitu je zvláštní ticho

V dubnu loňského roku mělo dojít k podpisu smlouvy mezi státem a Výzkumným a zkušebním leteckým ústavem na výrobu průzkumné vojenské družice v rámci projektu Golem X. Bude ANO v případě vítězství ve volbách v projektu pokračovat?
Já o této smlouvě informován nejsem, ale samozřejmě podporujeme moderní technologie, vědu a výzkum. Určitě si zasloužíme mít vlastní průzkumnou družici a nabídnout tuto schopnost i aliančním partnerům.

Je počet v současnosti objednaných vrtulníků H-1 (10+10) podle Vašeho mínění konečný?
Na tomto nákupu je krásně vidět, že současná politická garnitura řeší akvizice hodně spontánně. Znova, dokud velení vzdušných sil neřekne svojí strategii, tak je nefér cokoliv hodnotit. Obávám se ale trochu, že armáda bude psát onu strategii až podle nakoupených věcí, což není zrovna nejchytřejší. Každopádně opět a zase. U darovaných vrtulníků vládou USA zatím nevíme, kolik bude stát jejich uvedení do provozu. Takže se klidně může stát, že se z toho vyklube takový danajský dar.

Ačkoli se předpokládalo, že armáda bude vrtulníky Mi-171Š provozovat až do roku 2035, válka na Ukrajině a potíže s ruskými dodavateli rozvířily spekulace o jejich dřívější náhradě. K jaké variantě se v této souvislosti přikláníte?
Z jednání výboru žádnou jinou informaci nemám. Mi-171Š se mají provozovat do roku 2035. Pokud dojde k nějakým nepředvídaným okolnostem, tak předpokládám, že nás bude paní ministryně o této skutečnosti informovat a předloží nějaké varianty řešení. Já se zatím k žádné variantě nepřikláním, nechci tady na rozdíl od řady jiných politiků lobovat za žádnou firmu. Ale tak nějak tuším, že pokud dojde k nákupu F-35 tak na další modernizaci letectva budeme muset na hodně dlouho nejspíš zapomenout. Nakonec je vše o penězích a prioritách. I když se je politici někdy snaží balit do ctnostných hodnot.

Již zmíněná zpráva amerického Úřadu pro vládní odpovědnost uvádí, že vrtulník AH-1Z má 3x vyšší provozní náklady, než jeho tradiční konkurent AH-64 Apache, který pořizuje např. Polsko. Tyto vrtulníky přitom byly vybrány během působení Vašeho stranického kolegy Metnara, stojíte za tímto výběrem?
Upřímně řečeno si myslím, že bývalý ministr obrany akceptoval výběr armády a ve svém rozhodnutí také zohlednil i možné termíny dodání těchto vrtulníků od výrobce. Provozní náklady a životní cyklus jsou důležité parametry při výběru jakékoliv techniky, ne jenom letecké. Uvidíme až budeme vrtulníky reálně provozovat, zda byl výběr správný.

Letoun C-390 má širokou škálu ochranných opatření proti napadení, jedním z nich jsou světlice proti raketám s infračerveným naváděním
Letoun C-390? Česká armáda by se mohla dočkat vlastního stroje pro transport

Jak důležitá je podle Vás investice do budování výsadkového pluku a jeho zázemí?
Brigáda rychlého nasazení má smysl, ale vyčlenit výsadkový prapor mimo a udělat z něj výsadkový pluk mi nepřijde rozumné. Nejsem příznivcem expediční armády a výsadkový pluk je jasným znakem tohoto již zastaralého směru. Peníze investované do výsadkového pluku bych raději investoval do logistické podpory, a to do schopnosti opravovat techniku a provádět kvalitní údržbu v opravárenských útvarech. Tam je návratnost financí a získání potřebného zázemí v boji při opravách poškozené techniky.

Koncepce výstavby AČR do roku 2030 neplánovala pořízení protivzdušných systémů krátkého dosahu pro ochranu manévrujících jednotek proti dronům. V loňském roce byl přitom vyřazen typ Strela-10 a odeslán na Ukrajinu a systém RBS-70 tvrdě kritizoval Vojenský technický ústav. Jak byste Vy řešil problematiku obrany jednotek proti blízkým vzdušným hrozbám?
Nebudu komentovat co a jak bylo odesláno na Ukrajinu. Ale s ohledem na zkušenost z rusko-ukrajinského konfliktu je jasné, že protivzdušná obrana jako celek má být absolutní priorita. KVAČR je podle slov paní ministryně aktualizován, tak čekám, až bude předložen na Výbor pro obranu. Musí to být systém protivzdušné obrany, který bude řešit vše od A až po Z. Vypíchnout pouze jednu oblast nedává teď asi smysl.

Protiletadlový raketový systém RBS-70Protiletadlový raketový systém RBS-70Zdroj: Wikimedia Commons, U.S. Marine Corps photo by Lance Cpl. Alyssa Chuluda, Public domain

Podpořil byste plán na pořízení kanónových systémů 105/120mm pro přímou palbu na podvozcích Pandur pro 4. brigádu rychlého nasazení, o kterém se v zákulisí spekuluje?
Já jsem pro každou smysluplnou modernizaci a vylepšení stávajících technologií. Určitě je to zajímavá myšlenka.

ODS z opozice kritizovala způsob nákupu houfnic Caesar, a to jak za cenu, tak za malé zapojení českého průmyslu, který je v této oblasti poměrně silný. Jaký máte názor konkrétně na tuto objednávku a na spolupráci ministerstva s českými zbrojaři obecně?
Tak já jsem 152mm ShKH DANA opravoval, konstrukci nástavby včetně nabíjecího automatu si pamatuji dodnes. K houfnici Caesar jsem byl od začátku dost kritický. Vůbec nechápu, jak se mohlo stát, že s ohledem na požadovanou specifikaci a průzkum trhu, to vyhrál Caesar. Já od začátku zastával původní návrh generálního štábu, a to modernizovat stávající 152mm houfnice, tak jak to udělali Poláci. Pak se zaměřit na domácí výrobu, případně společnou výrobu se Slovenskem. Caesar je pro mě jako bývalého výzbrojaře trošku úlet. Asi bych Caesar poslal na Ukrajinu a nechal si to proplatit z aliančních zdrojů a koupil dělostřeleckou techniku, kde osádka bude chráněna, nebude muset mrznout a obsluha tahat truhlík s dělostřeleckými náboji jako za první světové války. Ale je to můj názor.

Bojový letoun F-22 Raptor v akci
Kombinací F-22 a F-35 by vznikla nejlepší stíhačka všech dob

Podle zákulisních spekulací existují plány na pořízení dělostřeleckých raketometů do výzbroje AČR. Je podle Vás nákup podobné techniky správný?
To je zajímavá otázka. Já si myslím, že raketomety jsou velice důležitá, a hlavně konstrukčně jednoduchá technika, která rozhodně do výzbroje armády patřila a dál patří. Zrušení byla obrovská chyba, ale to se neslo v již zmiňované euforii devadesátek, že nepotřebujeme dělostřelectvo, nepotřebujeme tanky, ale potřebujeme jen malou moderní a mobilní armádu. To byla ta zásadní chyba.