Pokroucenou zužující se galaxii, odborným názvem pojmenovanou jako NGC 4490, věda klasifikuje jako spirální galaxii s příčkou. Galaxie je od Země vzdálená přibližně 29 milionů světelných let a ze severní polokoule je rozpoznatelná díky svému specifickému tvaru. Objevena byla už v roce 1788, nyní se však ukázalo, že skrývá skutečnou vzácnost: navzdory své relativně malé velikosti, dosahující zhruba pětiny "naší" Mléčné dráhy, obsahuje ne jedno, ale hned dvě centrální galaktická jádra.

"Dvojité jádro jsem poprvé uviděl asi před sedmi lety. Nikdy předtím nic takového pozorováno nebylo - nebo s tím aspoň nikdo nic nedělal," uvedl astronom Allen Lawrence, jenž na výzkumu "Kokon galaxie" pracoval nejdřív na Wisconsin-Madisonské a později na Iowské státní univerzitě. Jeho studie se objevila na nerecenzovaném úložišti odborných textů ArXiv a byla přijata k otištění odborným časopisem The Astrophysical Journal.

Chce to dva dalekohledy

Pozorovat obě jádra současně je složité. První lze totiž sledovat pouze optickými dalekohledy, zatímco druhé, které zakrývá prach, lze zaznamenat jenom pomocí radiových a infračervených dalekohledů.

Obě jádra vykazují zhruba stejnou velikost, hmotnost a jas. Lawrence a jeho kolegové se proto domnívají, že se "Kokon galaxie" nachází v pozdní fázi mnohem dřívější vzájemné kolize dvou galaxií.

V současnosti se už galaxie NGC 4490 posunula dál a vzájemně se gravitačně ovlivňuje s jinou spřízněnou galaxií, a sice menší NGC 4485. Předchozí průběh sloučení by však podle vědců mohl pomoci vysvětlit, proč celou Kokon galaxii zakrývá rozlehlý "vodíkový plášť". 

Morfologie dvojitého jádra je podle vědců obzvlášť poutavá i proto, že u spirálních galaxií s příčkou není rozhodně běžně pozorovanou strukturou.

"Ve starším projektu průzkumu galaxií prostřednictvím infračerveného dalekohledu Spitzer byl prozkoumán i vzorek 75 blízkých galaxií představujících celou řadu typů podle Hubbleovy klasifikace. Ačkoli ani tento výzkum nebyl úplný, stojí za zmínku, že žádná ze spirálních galaxií sledovaných Spitzerem neměla dvojí jádro v blízkém a středním infračerveném pásmu, jaké pozorujeme u NGC 4490," uvedl Lawrence. 

Může to vysvětlit další tajemství

Katalog galaxií s dvojitým jádrem z roku 2004 obsahuje pouze 107 objektů, přičemž jednou z výjimečně vzácných je Markarjanova Seyfertova galaxie 315 (spirální a eliptické Seyfertovy galaxie, pojmenované po astronomovi Carlu Seyfertovi, jenž je poprvé popsal v roce 1943, tvoří podstatnou část tzv. Markarjanových galaxií, což je katalog galaxií vykazujících ve svém jádře přebytek ultrafialového záření. Tento katalog zveřejnil v roce 1967 astronom Benjamin Markanjan, pozn. red.)

Stejně jako Kokon galaxie, i Markarjanova Seyfertova galaxie 315 představuje spirálový objekt obsahující dvě jádra. Galaxie je vzdálena od Země zhruba šest tisíc světelných let a pravděpodobně ji pohání masivní černá díra kumulující hmotu.

Důvodem, proč se astronomové tolik zajímají o dvojitá galaktická jádra, je to, že mohou být způsobem, jak stlačit plyn hluboko do srdce galaxie, a vytvořit tak "palivo" pro obrovskou černou díru. "Projekt ukazuje, že společné používání více vlnových délek při vesmírných a pozemních pozorování nám může pomoci skutečně pochopit konkrétní objekt," uvedl pro EurekAlert astrofyzik Charles Kerton.