Astronomický tým vedený astrofyzikem Rayem Norrisem z australské Western Sydney University pojmenoval tajemné objekty přezdívkou ORC, což je zkratka slov "Odd Radio Circles", tedy "podivné radiokruhy". Prvotní zatím nerecenzovanou studii otisklo internetové úložiště vědeckých textů Arxiv, zhodnotit by ji měla agentura Nature Astronomy.

Tři? To už stojí za pozornost

Kruhové tvary jsou z obrazů získaných z astronomických radioteleskopů dobře známy. Obvykle představují sférický objekt, jako je zbytek supernovy, planetární mlhovina či okolohvězdný plášť, nebo nějaký typ vesmírného disku, jako je hvězdotvorná galaxie nebo protoplanetární disk. Do třetice mohou tyto tvary vzniknout v důsledku kalibrační chyby přístroje nebo nedostatečného zpracování signálu, pokud přístroj zachytí nějaký objekt nacházející se v okolí jasně zařícího zdroje.

"Teď jsme však na našich radiosnímcích objevili kruhové prvky, jež podle všeho neodpovídají žádnému z těchto známých typů objektů. Spíše se jeví jako nový typ astronomických objektů," uvádějí vědci.

Objekty zvané ORC byly poprvé spatřeny na základě zpracování dat, která koncem roku 2019 shromáždil tzv. pilotní průzkum evoluční mapy vesmíru. Tento průzkum vědci realizují pomocí přístroje zvaného Australian Square Kilometre Array Pathfinder (ASKAP), což je jeden z nejcitlivějších radioteleskopů na světě.

Když si astronomové začali prohlížet nashromážděné snímky, objevili nejdřív jeden podivný slabý kruh, a po něm další a další. Kdyby byl ojedinělý, mohlo by jít o vadu na přístroji. Ale tři podobné objekty už vypadají jako něco významnějšího.

Chyba na přístrojích to nejspíš není 

I tak mohlo jít o přístrojovou chybu, popřípadě zaznamenání nějakého jevu v bezprostředním okolí - australská radioteleskopická observatoř Parkes takto před časem detekovala "záření", které ve skutečnosti produkovala mikrovlnná trouba. Zdá se to ale nepravděpodobné, protože australská vláda se důsledně snaží udržet v okolí ASKAP "rádiový klid".

Vědci sice ani tak možnost přístrojové vady zcela nezatracují, nicméně se od ní trochu odvrátili poté, co byl objeven čtvrtý ORC - který našli v archivních datech, shromážděných v roce 2013 pomocí radioteleskopu GMRT (Giant Metrewave Radio Telescope), tedy několik let před spuštěním přístroje ASKAP. 

Existenci tajemných objektů navíc následně potvrdilo pozorování prvních dvou ORC jiným vesmírným dalekohledem, konkrétně radioteleskopem ATCA (Australian Telescope Compact Array), spravovaným Organizací vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu na Observatoři Paula Wilda v Novém Jižním Walesu.

Všechny čtyři objekty jsou přitom mimořádně zvláštní - nacházejí se ve vysokých galaktických šířkách a v určité vzdálenosti od galaktické roviny, v níž se ve tvaru disku nachází většina hmoty galaxie. Jejich průměr je přibližně jedna arcminuta, což představuje při pozorování ze Země zhruba tři procenta velikosti Měsíce. Protože však nevíme, jak daleko jsou, tento údaj mnoho neznamená.

Všechny jsou také pozorovatelné jenom v rádiových vlnových délkách. V rentgenových, optických a infračervených vlnových délkách jsou zcela neviditelné. 

Možná jich bude více, než se zdálo

Podle webu Science Alert je možné, že tyto tajemné kruhové jevy souvisejí s nějakou galaktickou aktivitou, ale jenom dva z nich mají poblíž středu vyzařování rádiových vln optickou galaxii. Jeden navíc vypadá poněkud odlišně od ostatních a jeví se spíše jako rovnoměrný disk. 

Správné podle všeho není ani vysvětlení, že by mohlo jít o zbytky supernovy nebo planetární mlhovinu. Index rádiového spektra objektů ORC není shodný se spektrálním indexem planetárních mlhovin, a v případě zbytků supernovy zase nesouhlasí čísla. Průzkum se zaměřil jen na malou část oblohy a hned zjistil tři ORC. Kdyby to měly být zbytky supernovy, pak by jich podle teorie pravděpodobnosti muselo být v celé Mléčné dráze alespoň 50 tisíc, jenomže víme jen o 350. 

Norrisův astronomický tým proto věří, že ať už ORC způsobuje cokoli, pochází to pravděpodobně z oblasti mimo Mléčnou dráhu - může jít například o obrovskou sférickou rázovou vlnu z nějaké masivní události. Možné je také to, že jejich vznik má více než jen jednu příčinu. V každém případě sílí mezi vědci přesvědčení, že může jít skutečně o nový jev. Astronomové proto podrobili podrobnějšímu výzkumu starší údaje a podle všeho identifikovali dalších šest ještě slabších kandidátů na ORC, které by rádi prozkoumali hlouběji. Lze se tak těšit na další objevy.