Právě v době, kdy k Marsu zamířily hned tři pozemské výzkumné expedice, jejichž cílem je mimo jiné pátrat po známkách dávného života na této planetě, přichází časopis Nature Geoscience s novou studií, která jeden ze základních předpokladů pro existenci života zpochybňuje. Napadá totiž dominantní vědeckou teorii, podle níž měl Mars kdysi teplé a vlhké klima s bohatým množstvím tekoucí vody, jež tvarovala jeho krajinu. Informuje o tom francouzská tisková agentura AFP.

Mars nebyl dříve teplejší, ale chladnější, tvrdí nyní vědci

Podle nové studie totiž nemusela údolí na Marsu vytvořit voda, ale led. Studii zveřejnil kanadsko-americký vědecký tým, který prozkoumal záběry více než 10 tisíc marťanských údolí a porovnal je s pozemskými koryty vyhloubenými působením ledovců.

"Po celých uplynulých 40 let, od chvíle, kdy byla údolí na Marsu poprvé objevena, lidé předpokládali, že na této planetě kdysi tekly řeky, které rozrušovaly půdu a vytvořily všechna tato údolí. Ale obrovská rozmanitost jejich tvarů naznačuje, že na jejich vyhloubení se podílela řada procesů," uvedla hlavní autorka studie Anna Grau Galofreová v prohlášení, které zveřejnila Univerzita Britské Kolumbie.

Vědci objevili podobnost mezi některými marťanskými údolími a subglaciálními (podledovcovými) kanály ostrova Devon v kanadské Arktidě, přezdívanému kvůli jeho neúrodným a mrazivým podmínkám "pozemský Mars". Ostrov se také stal místem, kde se připravovaly expedice NASA ke skutečnému Marsu, protože jeho prostředí asi nejvěrněji připomíná rudou planetu. 

Autoři nové studie uvádějí, že podle jejich zjištění mohla být některá marťanská údolí vytvořena asi před 3,8 miliardou let tající vodou pod ledovými pláty. To by podle nich odpovídalo těm klimatickým modelům, podle nichž byla tato planeta ve své dávné minulosti mnohem chladnější.

"Naše zjištění ukazují, že vzorům, které jsou typické pro erozi způsobenou povrchovou vodou, odpovídá na Marsu jen zlomek údolních sítí. To výrazně kontrastuje s obvyklým pohledem," uvedl spoluautor nové studie Mark Jellinek.

Přítomnost ledovců existenci dávného života nevylučuje

Podle časopisu Nature Geoscience je právě pochopení klimatických podmínek během prvních miliard let existence Marsu zásadní pro to, aby se dalo určit, zda tato planeta mohla být někdy obyvatelná. Autoři nové studie prohlašují, že teorie o ledových teplotách ve skutečnosti myšlenku pradávného života na Marsu podporuje.

"Ledový pokryv mohl zajistit větší ochranu a stálost podzemní vody a nabízel také úkryt před slunečním zářením při nepřítomnosti magnetického pole - které na Marsu kdysi bylo, ale zmizelo před miliardami let," uvedla ve svém prohlášení Univerzita Britské Kolumbie. 

Nový výzkum se představuje jen krátce poté, co NASA vyslala na cestu k Marsu své nejnovější robotické vozítko Perseverance (Vytrvalost), jež má pátrat právě po známkách dávného mikrobiálního života na rudé planetě. Půjde-li vše podle plánu, měl by robot přistát na povrchu Marsu 18. února 2021. Jeho úkolem bude shromažďovat vzorky hornin, jejichž analýza může pomoci tuto otázku zodpovědět.

K Marsu míří také první robotické vozítko z Číny, které by mělo dorazit do května 2021.