Už dříve vědci, pozorující oblohu pomocí Atakamské velké milimetrové anténní soustavy v Chile (v současnosti největšího astronomického přístroje na světě, tvořeného soustavou 66 radioteleskopů vystavěných na plošině Chajnantor v severním Chile ve výšce 5040 metrů nad mořem), oznámili, že se jim podařilo díky sledování záře mezihvězdného prachu objevit na čtyři desítky obřích galaxií. Ty by měly pocházet z doby, kdy byly vesmíru méně než dvě miliardy let. 

Nová galaxie, jejíž objev astronomové zveřejnili v úterý v odborném titulu Astrophysical Journal, byla nalezena podobně: vědci pomocí atakamské soustavy zaznamenali ve vesmíru slabý proužek světla, jenž podle nich může pocházet od záře prachových částic zahřátých hvězdami, které se formují uvnitř galaxie. Prach jinak vlnovou délku hvězdného světla blokuje, takže pradávné galaxie lze zjistit jen díky tomu, že se zkoumá záření samotného prachu.

"Zajímá nás, zda nejde jen o špičku ledovce s tím, že nás čeká objev úplně nového typu populace galaxií," uvedla v tiskové zprávě Kate Whitakerová, spoluautorka výzkumu.

Záhadné exoplanety nepřestávají přitahovat vědce:

Galaxie stokrát rychlejší než Mléčná dráha

Jako první si prý všimla neznámé galaxie Christina Williamsová, postdoktorandka z Arizonské univerzity v Tucsonu a hlavní autorka publikované studie. "Bylo to velmi tajemné," komentovala svůj objev. "Zdálo se, že světlo se vůbec nepojí s žádnou známou galaxií. Když jsem zaznamenala, že galaxie je v jiných vlnových délkách neviditelná, opravdu mě to vzrušilo, protože to znamenalo, že je pravděpodobně velmi daleko a schovává se v oblacích mezihvězdného prachu."

Podle zveřejněné zprávy se zdá, že v záhadné galaxii se vyskytuje přibližně tolik hvězd, kolik v naší vlastní, ale galaxie je přitom mnohem aktivnější - produkuje nové hvězdy stokrát rychleji než Mléčná dráha. 

Vědci vědí, že se velké a vyspělé galaxie objevily poměrně záhy po vzniku vesmíru, tedy zhruba v době, kdy vesmír existoval miliardu let (nebo, jak říkají astrofyzici, desetinu současného věku). Otázka ale byla, z čeho vzešly a co se s nimi dělo dál. Podle současných úvah vzešly pravděpodobně z ničeho a přeměňovaly plyn na hvězdy mnohem rychleji, než to předpovídaly i ty nejlepší teoretické vědecké modely. 

Vědci však tento proces nikdy nepozorovali. Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu se sice podařilo zaznamenat některé menší galaxie z dob raného vesmíru, ale žádná z nich nerostla dostatečně rychle na to, aby se stala obří ranou galaxií. 

Nová velká a aktivní galaxie, která ze sebe chrlí hvězdy jak na běžícím pásu, by mohla astronomům pomoci zjistit, co jejich modelům chybí. "Naše neviditelná obří galaxie má přesně ty správné ingredience, aby nám poskytla chybějící vazbu," uvedla Williamsová. 

Pomůže nový dalekohled

Její tým doufá, že se o této galaxii nebo o dalších jí podobných dozví víc s pomocí nových vesmírných dalekohladů, až budou uvedeny do praxe. Pro současné dalekohledy je tento úkol příliš náročný, protože světlo z částic mezihvězdného prachu je velmi slabé a galaxie samy jsou neviditelné.

"Těšíme se, až se na to podívá vesmírný dalekohled Jamese Webba," řekla Williamsová.

Tento dalekohled má být vypuštěn 30. března 2021, aby ve vesmíru nahradil dosluhující Hubbleův teleskop. Jde o společný projekt amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), Evropské kosmické agentury (ESA) a Kanadské kosmické agentury (CSA). V současnosti prochází dalekohled Jamese Webba zdlouhavými a náročnými zkouškami v kalifornských zařízeních americké nadnárodní korporace Northrop Grumman, věnující se mimo jiné vývoji protiraketových obranných systémů a družic.

Jakmile bude ve vesmíru, začnou astronomové studovat jeho prostřednictvím každou fázi vesmírných dějin, aby zjistili, jak se vytvořily první hvězdy a galaxie, jak se rodí planety a kde by ve vesmíru mohl být ještě život. Dalekohled disponuje sběrným zrcadlem, složeným z 18 šestiúhelníkových segmentů z pozlaceného berylia o celkovém průměru 6,4 metru, díky němuž bude možné pozorovat detaily vzdálených galaxií a zachycovat i extrémně slabé signály.

"Dalekohled Jamese Webba se dokáže dívat i skrz závoj mezihvězdného prachu. Díky tomu bychom se mohli dozvědět, jak velké jsou tyto pradávné galaxie a jak rychle rostou, a pochopit tak, proč naše modely selhávají při vysvětlování jejich vzniku a existence," dodala Williamsová.