Astronomové našli novou exoplanetu: má mraky a zřejmě i déšť

Pozoruhodná exoplaneta získala krkolomné jméno K2 18b. Pozornost vědeckého světa se na ni soustředí kvůli tomu, že její atmosféra obsahuje vodní páru a může jít o první planetu obíhající vzdálenou hvězdu, kde by se vyskytovala voda v kapalném stavu, považovaná za základ života. Informuje o tom odborný server Science News.

Uniklé záběry UFO jsou pravé, potvrdilo námořnictvo USA. Lidé je neměli spatřit

"Vodní pára existuje všude ve vesmíru, ale aby z ní vznikla voda v tekutém stavu, to už tak jednoduché není. Potřebujete správný tlak a správnou teplotu. Proto je tato planeta tak výjimečná," říká astronom Björn Benneke z Montrealské univerzity, který o potenciálním objevu informoval v příspěvku zveřejněném 10. září odborným serverem Cornellovy univerzity. 

Vzálená galaxie:

Podobná Zemi? Nejdřív to tak nevypadalo

Planetu objevil v roce 2015 Keplerův vesmírný dalekohled určený k hledání vzdálených exoplanet, který byl v provozu od roku 2009 do roku 2018. K2 18b obíhá tzv. Červeného trpaslíka, tedy typ nejmenší hvězdy (o hmotnosti dosahující jen osmi setin až jedné třetiny hmotnosti Slunce), která má delší životnost než je dnešní stáří vesmíru. Nová planeta je od nás vzdálená asi 110 světelných let a je zhruba dvaapůlkrát větší a osmkrát těžší než Země.

Jupiter pozná Lokiho hněv. Největší sopka měsíce Io se probouzí k životu

"Ze začátku se jevila jako Zemi nepodobná," uvedl astronom Angelos Tsiaras z londýnské veřejné výzkumné univerzity University College London, jehož tým zjistil nezávisle na objevu Montrealské univerzity v atmosféře K2 18b vodní páru. Svůj objev publikoval ve studii zveřejněné 11. září časopisem Nature Astronomy.

Pozor - je ve správné vzdálenosti od své hvězdy

Co je však na nové exoplanetě opravdu vzrušující, je skutečnost, že se nachází právě v takové vzdálenosti od své hvězdy, že ji to staví do "obyvatelné zóny", tedy do oblasti, kde by mohla mít teplotu příznivou pro vznik vody v kapalném stavu. 

V letech 2016 a 2017 sledoval Bennekeho tým exoplanetu K2 18b opakovaně Hubbleovým vesmírným dalekohledem, aby zjistil, zda nevykazuje známky atmosféry. Když planeta proletí na své oběžné dráze před svou hvězdou, měly by molekuly v její atmosféře, pokud ji má, absorbovat určitou vlnovou délku hvězdného světla. Astronomové se tak přesvědčí o její přítomnosti.

Tajemné signály z vesmíru. Obří čínský teleskop zachytil něco nečekaného

Data ze sledování Hubbleovým dalekohledem, umístěná do veřejného archívu, pak za pomoci speciálně navrženého softwaru analyzoval Tsiarasův tým, který zjistil, že planeta atmosféru opravdu má - našel totiž výmluvný podpis molekul vodní páry, které filtrovaly hvězdné světlo. Atmosféra také obsahuje vodík a hélium.

A z jejích mraků může pršet

"Až dosud všechny planety, kde jsme zaznamenali atmosféru a našli vodu, představovaly plynné obry. Šlo o planety podobné Jupiteru, Saturnu nebo Neptunu," řekl serveru Science News Tsiaras. Případ K2 18b ale může být jiný. "Její velikost, její situování do obyvatelné vzdálenosti od hvězdy a její atmosféra obsahující vodu z ní dělá nejlepšího kandidáta na obyvatelnou planetu, jakého v současnosti máme," dodal.

Benneke se svými kolegy pak pokračovali ve výzkumu dál a sledovali K2 18b pomocí vesmírného teleskopu Spitzer. Kombinace pozorování Hubbleovým, Keplerovým a Spitzerovým vesmírným dalekohledem naznačila, že se v atmosféře planety v určité výšce vytvářejí mraky, absorbující víc hvězdného světla než atmosféra v jiných výškách. 

Nové teleskopy objevily v centru Mléčné dráhy obří "bublifuk"

Když Bennekeho tým provedl na základě těchto údajů počítačovou simulaci podnebí na planetě, zjistil, že ve výšce, kde se kondenzuje mračno, může být správný tlak a teplota na to, aby se tam vytvořila tekutá voda. "To znamená, že z mraků by se mohly kondenzovat kapičky vody v podobě deště. Je docela pravděpodobné, že na téhle planetě prší. Je to vlastně jedno z nejzajímavějších zjištění, jaké jsme z těchto dat získali."

Déšť však nedopadá na zem

Benneke se však domnívá, že i za předpokladu, že je závěr o dešťových mracích správný, nedopadnou dešťové kapky exoplanety K2 18b až na pevnou zem. Místo toho by dosáhly bodu v husté atmosféře planety, kde by tlak a teplota byly tak velké, že by se kapičky odpařily. Vodní pára by pak v atmosféře opět vystoupala, kondenzovala se v mracích a ve vysrážené podobě padala zpět dolů. "Byl by to tak trochu vodní cyklus," uvažuje vědec.

Ostatní odborníci na exoplanety zůstávají skeptičtí. "Žádný definitivní důkaz dešťových kapek neexistuje," říká astronomka Sara Seagerová z Massachusettského technologického institutu. "Jde o důvěryhodné, ale stále jen spekulativní stanovisko."

Do sluneční soustavy zavítala další mezihvězdná kometa. Uvidíme ji o Vánocích

Ani výskyt kapalné vody, i kdyby na K2 18b existovala, přitom neznamená, že by na planetě žilo cokoli schopné přežití. Velikost jejího obvodu ji řadí někam mezi Zemi a Neptun, což znamená, že není vůbec jasné, jaký má povrch a zda je skalnatý, a tedy umožňující vývoj života. Podle Scíence News se v podobném rozsahu své velikosti nachází většina exoplanet Mléčné dráhy, ale je velmi těžké zjistit, zda jde o skalnaté superplanety typu Země nebo naopak o plynné "mini-Neptuny". 

"Dá se říct, že je to jedna z těch opravdu záhadných planet, které jsou nejběžnějším typem planety v naší galaxii. Nemáme ale tušení, co to opravdu je," říká Seagerová. Podle jejích slov mohou budoucí plánovaná pozorování K2 18 b novým vesmírným dalekohledem Jamese Webba zjistit, kolik vody tato exoplaneta skutečně obsahuje, což by pomohlo zjistit její složení.