Za odhalením vlastností hvězdy, která se nachází v souhvězdí Lva, u níž jsou pozorovány zdánlivě protichůdné jevy a chová se jinak, než by měla podle představ současné vědy, stojí mezinárodní tým v čele s českými astronomy. A moravskými – byť toto dělení při kosmických rozměrech a mezinárodním charakteru výzkumu asi není nutné obzvlášť zdůrazňovat.

Horká hvězda s označením HD 99458 je unikátní zvláště tím, že je vázána v systému s oběžnou dobou jen 2,7 dne a vykazuje nadbytek křemíku a titanu, které jsou sdruženy ve skvrnách. Takové chemické skvrny se podle současných teorií mohou nacházet jen u osamocených hvězd nebo u dvojhvězd s velmi vzdálenými složkami. Což není tento případ.

Překvapivé skvrny

„Dále je potřeba, aby hvězdy rotovaly pomalu, měly silné magnetické pole – a nevykazovaly pulzace s velkou amplitudou,“ shrnul další předpoklady současné vědy vedoucí projektu Marek Skarka (který je i hlavním autorem článku o novém objevu, čerstvě publikovaném v prestižním astronomickém časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society). Ani to však zde neplatí: hvězda pulzuje – tedy se pravidelně rozpíná a zase smršťuje – s hlavní periodou 1,2 hodiny.

„Objev chemických skvrn u rychle rotující, navíc pulzující hvězdy v těsném dvojhvězdném systému pro nás byl velkým překvapením,“ připouští Skarka. S tím, že hvězda s chemickými skvrnami v zákrytovém systému s chladnou složkou byla pozorována vůbec poprvé. A charakter oběžné periody i pulzace také dosavadním pozorováním hvězd s chemickými skvrnami neodpovídá.

Nynější objev by tak měl vědcům pomoci lépe pochopit, jak se u horkých hvězd formují a vyvíjejí magnetická pole, chemické skvrny – a jaký je jejich vztah k hvězdným pulzacím.

Červený trpaslík

Původně byla HD 99458 pokládána za hvězdu, která hostí obří plynnou planetu. Až kombinace dat z dalekohledu vesmírné sondy NASA Kepler se spektry získanými dvoumetrovým Perkovým dalekohledem v Ondřejově ukázala, že oním souputníkem není exoplaneta, ale další hvězda.

„Málo hmotná hvězda typu červený trpaslík,“ upřesnil vedoucí exoplanetární skupiny Stelárního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově Petr Kabáth