Už víckrát v minulosti narazili dobrovolní potápěči z neziskového týmu Badewanne při svých výpravách do mořských hlubin na potopená historická plavidla, nejčastěji však šlo o lodi potopené při námořních bitvách během první nebo druhé světové války. Nález plavidla, které se podle všech známek jeví jako překvapivě nepoškozená nizozemská obchodní loď ze 17. století, byl šokem i pro ně. 

Nizozemský zázrak na mořském dně

Trojstěžník, který představuje typ tzv. flauty (odvozenina z nizozemského slova fluyt), byl objeven poblíž ústí Finského zálivu v nejvýchodnější části Baltu. Potápěčský tým ho objevil v hloubce asi 85 metrů. Na mořském dně spočíval téměř celý a neporušený. O neobvyklém nálezu informuje web Science Alert.

Při stavbě nového letiště severně od Mexico City našli vědci na 200 mamutích kostí
Mexičané slaví. Při budování letiště nalezli pravěký poklad, který nemá obdoby

Podle potápěčů přispěl k dobrému stavu lodi jednak fakt, že ji nijak zvlášť nepoškodily rybářské sítě, jednak vlastnosti vody v dané části moře. Kombinace relativně malé hloubky spolu s odpovídající slaností a teplotou vody i s množstvím světla schopného proniknout ke dnu vytvořila z daného místa skvělé konzervační pole, jež umožnilo přežít potopenému vraku stovky let prakticky bez změny.

Kdyby byly zdejší vody teplejší, pravděpodobně by v daném místě došlo k rozvoji většího počtu organismů, které by napadly dřevo a postupně by celou flautu zlikvidovaly. V tomto případě však zvláštní složení Baltu přispělo k tomu, že vědci získali ke zkoumání zcela specifickou historickou památku.

Zdroj: Youtube

Podle potápěčů se zachovalo i vybavení a zásoby v lodním podpalubí, kde je stále uloženo zboží z doby, kdy nizozemské nákladní a obchodní lodě kralovaly této části světa. Vrak také ukazuje, čím si flauty vydobyly v tehdejší době své zvláštní postavení. Jejich konstrukce byla totiž do značné míry unikátní a velmi průkopnická.

Flauty, které se začaly častěji objevovat v 16. století, obětovaly mnohé možnosti unést co nejvíce nejdůležitějšího nákladu. Na rozdíl od jiných plavidel té doby, navržených tak, aby byly schopné fungovat jako obchodní i jako válečná loď, měly tyto trojstěžníky unikátní rozlehlý trup hruškovitého tvaru, jenž byl plně určen k tomu, aby se do něj vešlo co nejvíc nákladu. Jeho nejširší část byla vždy pod čarou ponoru, díky čemuž se dostal hlavní skladovací prostor velmi nízko (ponor přitom nepřesahoval tři metry). Lodi se tak snížilo těžiště, což zlepšovalo její stabilitu.

Oproti konkurenci unesla dvojnásobek

Flauta mohla díky těmto vlastnostem nést až dvojnásobek nákladu konkurenčních plavidel. Její manévrovací schopnosti pak ještě zlepšil pokročilý systém lanoví, díky němuž ji mohla bezpečně ovládat i malá posádka. Provoz lodi tak byl výrazně efektivnější.

Přestože ve své době byly tyto lodě opravdu populární a rozšířené, do dnešních dnů se jich bohužel příliš nedochovalo. I proto je nový nález cenný, protože jeho podrobný průzkum může o těchto historických pokladech prozradit nová zajímavá fakta. 

Archeologové našli v pouštní nekropoli v Sakkáře 13 dřevěných rakví
Egypt vydal další cenný poklad: tajemná podzemní skrýš ukrývala 13 sarkofágů

"Vrak nám odhaluje mnohé vlastnosti zálivu, ale také své vlastní jedinečné vlastnosti, například neobvyklou konstrukci zádi. Je možné, že jde o jeden prvních příkladů tohoto vzhledu," říká námořní archeolog Niklas Eriksson ze švédské Stockholmské univerzity, který bude spolupracovat s finskými úřady na dalším studiu trojstěžníku. 

"Vrak nám nabízí jedinečnou příležitost prozkoumat vývoj typu lodi, která se plavila po celém světě a stala se prostředkem, který položil první základy moderní globalizace," uzavírá Eriksson.