Skutečný fulgurit čili bleskovec (někdy přezdívaný také jako "zkamenělý blesk") vzniká tak, že úder blesku roztaví křemičité částice, které po opětovném ztuhnutí zůstanou stavené v kusovém útvaru. Ten mívá i zajímavý "umělecký" vzhled, ale většinou je ukryt pod povrchem, protože blesk při dopadu "zajede" do země. Podle odborníků je svět těchto útvarů plný, ale našim očím zůstávají obvykle skryty.

Ne každý bleskovec je bleskovec

"Jediné, co musíte udělat, je dojít na jakoukoli pláž a začít kopat," cituje server Science Alert jednoho z předních mezinárodních odborníků v oblasti blesků, Martina Umana z Floridské univerzity. Web však upozorňuje na to, že mnohé z fotografií tzv. fulguritů, které se hojně sdílejí na sociálních sítích, nejsou pravé - většinou jde o skulptury, jež vytvořili lidé z mokrého či nataveného písku, nanášeného například na naplavené dříví. 

Výše uvedené tweety popisují vyfotografované útvary jako fulgurity a naznačují, že bleskovce se mohou vytvářet i nad zemí - což není pravda. Podle Science Alert je tvar "zkamenělého blesku" vlastně otiskem cesty, kterou elektrický výboj urazil zemí. 

Vypovídají o minulosti

Výzkum fulguritů má přitom hlubší vědecký smysl, protože v zemi lze najít i bleskovce z dávných dob a z jejich nálezů mohou vědci odvozovat, jaké klimatické podmínky v té době v daném místě panovaly. Například 250 milionů let starý fulgurit nalezený na Sahaře naznačuje, že tato oblast světa byla kdysi úrodnou oblastí s častými bouřkami.

Jiným důvodem k hlubšímu zabývání se fulgurity je to, že blesky ohrožují elektrická vedení uložená pod zemí. Výzkum bleskovců proto může napovědět, jak se podobným škodám vyhnout. Ty přitom v některých oblastech nejsou malé: například na Floridě připadá na kilometr čtvereční 10 až 15 úderů blesku denně, což je jedna z nejsilnějších frekvencí ve Spojených státech. 

Byť ale blesky narážejí do povrchu naší planety nejméně milionkrát denně, ne všechny mají odpovídající sílu a energii k vytvoření fulguritu. Někdy zanechají v zemi jen otvor vzniklý zřejmě šokovým odpařením vody nebo silikátových par bez natavení, což naznačuje, že blesky potřebné k vytvoření bleskovce musí být dostatečně nízké, a tedy zřejmě slabší a chladnější. 

Hledání fulguritů je však díky tomu pro vědce zajímavější. Tyto útvary bývají drobné, o velikosti v řádu milimetrů, ve vzácných případech však mohou měřit až několik metrů. Zatím největší zkamenělý blesk našli vědci v 90. letech na severní Floridě. Jeho nejdelší větev přesahovala 4,9 metru.