Záplava veřejného prostoru dezinformacemi se pak ještě znásobila v době koronaviru, kdy lidé často zůstali zavření sami doma jen se svým počítačem a hltali jakékoliv informace na internetu. Tím, že všem těm zkresleným či od základu falešným zprávám čelili sami, byli o to zranitelnější jim uvěřit. A také je ve velkém přeposílali dál. Ostatně například mezinárodní výzkumná společnost Statista přišla v červnu 2022 s výzkumem, v němž zjistila, že 40 procent Američanů někdy neúmyslně sdílelo falešnou zprávu.

„Problémem ani tak není mluvčí, jenž falešnou zprávu vypustí, ale její zesilovače. Pozornost bychom tedy měli upřít především na ně,“ upozornil Daniel Rogers, profesor na New York University, expert pocházející z americké zpravodajské komunity, odborník na temný web, tedy jakési podsvětí internetu, a národní bezpečnost.

Byznys s negativními informacemi

V roce 2018 spoluzaložil v reakci na stoupající nebezpečí dezinformací ve veřejném prostoru neziskovou organizaci The Global Disinformation Index a dnes je jejím výkonným ředitelem. Jejím prostřednictvím se snaží jasnými fakty upozorňovat mocné hráče ve světě internetu od politiků přes výzkumníky po byznysmeny a inzerenty, jak nebezpečný obchodní model je získávání pozornosti publika za každou cenu. Tedy i za cenu šíření negativních lží, které tolik naši pozornost poutají.

„Z dezinformací se stal byznys. Dnešní obchodní modely na internetu zpeněžují vaši pozornost aniž by zohledňovaly kvalitu obsahu, který tuto pozornost získal, nebo důsledky, které může způsobit. Když na sebe narazí komerční zájem a principy, často bohužel vítězí komerční zájem. A to je velmi nebezpečný obchodní model,“ varoval.

Jedenáct kandidátů na prezidenta
Prezidentský souboj Deníku: Nemazat, zní od kandidátů k dezinformacím

Za velký zlom považuje experiment Facebooku z roku 2012, kdy tato společnost vystavila téměř 700 tisíc svých uživatelů bez jejich vědomí většímu přísunu pozitivních či negativních zpráv. Mimo jiné zjistila, že si díky experimentu přečetli více negativních zpráv, začali psát negativní zprávy a odpovědi a hlavně se na stránkách mnohem více angažovali. Tato skutečnost pak ovlivnila mnohé provozovatele stránek, kteří pak začali produkovat spoustu negativních dezinformací, aby získali co nejvíce pozornost od veřejnosti a prodali ji inzerentům.

The Global Disinformation Index se snaží na tyto manipulace upozorňovat, stejně jako na jejich nebezpečí. Mapuje weby po celém světě pomocí umělé inteligence a přináší index jejich nebezpečnosti z hlediska šíření dezinformací a upozorňuje na ně společnosti, které zde inzerují. Tím se snaží zmenšit peníze z reklamy, které dezinformační kanály živí.

Celosvětový dosah má také International Fact-Checking Network (Mezinárodní síť pro kontrolu faktů), provozovaná od roku 2015 mediálním institutem Poynter. Od té doby se snaží propojit ověřovatele faktů po celém světě a tím zvýšit jejich sílu v boji za faktické informace a proti dezinformacím. Pomáhá více jak stovce organizací zdokonalovat se v ověřování faktů a podporuje také iniciativy, které se snaží zvyšovat odpovědnost novinářů za šířené zprávy.

O mezinárodní spolupráci a vzdělávání v této oblasti se tu mimo jiné stará manažerka s českými kořeny Alanna Dvorak. Ta vylíčila, jak vznikl například mezinárodní panel, který pomáhal čelit dezinformacím kolem covidu-19, nebo panel, který nyní řeší nepravdy a manipulace kolem ruské invaze na Ukrajině. „Díky tomu je práce ověřovatelů faktů mnohem rychlejší, protože mohou sdílet výsledky se svými zahraničními kolegy a čerpat z mezinárodního úložiště ověřených a vyvrácených dezinformací,“ vysvětlila.

Ověřit lze videa i fotografie

Poynter Institute také provozuje známé stránky PolitiFact, které od roku 2007 hodnotí pravdivost důležitých prohlášení politiků. Jsou známí svou nekompromisností a nestranností, nerozlišují stranickou či jinou příslušnost, soustředí se zkrátka na fakta. Jejich lhářem týdne se stal zrovna tak exprezident Trump jako exprezident Obama.

Poynter rovněž provozuje projekt MediaWise. Snaží se, aby se lidé stali kritičtějšími spotřebiteli online obsahu. Učí je digitální mediální gramotnosti a dovednostem ověřovat si fakta a odhalovat dezinformace. Zaměřují se především na Generaci Z, vysokoškoláky a seniory v USA, ale díky jejich četným videím na YouTube či příspěvkům na Twitteru a Facebooku se jejich jednoduchými a pro každého dostupnými metodami může inspirovat každý.

„S dezinformacemi se v online prostředí setkáváte denně. Nepodceňujte je, neboť ovlivňují to, jak se chováte, koho volíte, nebo jak utrácíte své peníze. Vytvářejí alternativní realitu, na základě které se lidé rozhodují a jejich rozhodnutí ovlivňují náš život na dlouhé roky,“ upozorňují jejich proškolení lektoři z řad studentů na jednom z videí.

Zdroj: Youtube

Mimo jiné diváky učí, jak si ověřit fakta z textu, pravost fotografie nebo videa. Protože například vyhledávání na Googlu podle obrázků často odhalí, že například nějaká „aktuální“ fotografie lodi přeplněné uprchlíky je několik let stará a od té doby byla použita stokrát při různých příležitostech.

Nástroj YouTube Data Viewer zase odhalí skryté informace o videích, především kdy bylo poprvé nahráno a kde všude se již vyskytuje. Takže lze snadno zjistit, že například některá videa zobrazující Ukrajince vítající ruské vojáky pocházejí z roku 2014, stejně tak jsou ale letitá i některá videa zobrazující neschopnost ruské armády.

Tolik by se jich tam nevešlo 

Existují i složitější nástroje, které využijí spíše novináři, ale mohou být užitečné i pro širokou veřejnost. Například Streetview v Google Mapách vám pomůže odhalit, zda se zobrazovaná událost skutečně odehrála tam, kde tvrdí článek či video.

Zdroj: DeníkPřehnaná tvrzení organizátorů demonstrací, kolik se jejich protivládních protestů zúčastnilo lidí, jde velmi snadno zkontrolovat v aplikaci Mapchecking.com. Stačí si označit místo, kde se dav nacházel, a aplikace vám řekne, kolik se tam vejde lidí. (Pro české čtenáře je třeba zajímavé ohraničit si horní část Václavského náměstí, Klárov či Úřad vlády a počkat si na spočítání.)

„Je dobré se u zprávy zamyslet, kdo je jejím autorem, jaká je jeho motivace a zda nemá nějaké postranní úmysly. Někdy vás chce ovlivnit v něčí prospěch, jindy mu jde jen čistě o vaši pozornost, protože víc vašich kliků znamená víc peněz pro něj,“ upozornila manažerka mezinárodních projektů z MediaWise Britanni Kollar.

Black friday -.Ilustrační foto
Pravidla pro slevy a reklamace se změní. Black Friday ale zatím jede postaru

Projekt má velký ohlas i mezi teenagery, protože mezi odhalovači dezinformací jsou i jejich vrstevníci a své výsledky prezentují ve videích na populárních platformách YouTube či TikTok. „Věříme, že když zvítězí fakta, zvítězí demokracie,“ shrnula Kollar poslání MediaWise.

V úvodu zmíněný expert na dezinformace a temný web Daniel Rogers á zajímavou radu pro ty, koho internet zrovna moc nezajímá a ani se v něm nevyzná, ale trápí ho, kolik dezinformací se na něm šíří a jak negativně to ovlivňuje jeho okolí. „Každý může přispět tím, že pomůže ve svém okolí vytvářet silnou a živou komunitu, kde se budou lidé sdružovat. Tím zmenší osamělost a izolovanost občanů a tedy i jejich zranitelnost dezinformacemi. Sdružování napříč sociálními bublinami snižuje vzájemnou nedůvěru a vykopané příkopy mezi skupinami lidí. I tahle málo stačí,“ uvedl.

Ověřování faktů v Česku

Demagog.cz kontroluje pravdivost tvrzení českých politiků a populárního obsahu na sociálních sítích. 

Publicistický webManipulátoři.czodhaluje dezinformace v českém i mezinárodním veřejném prostoru a podporuje nezávislé a otevřené myšlení. 

Čeští elfové jsou občanským hnutím, které mapuje, analyzuje a aktivně bojuje proti cizím dezinformačním kampaním na českém internetu.