Dostal jméno Triamyxa coprolithica. Tento drobný brouček je rovněž prvním hmyzem, kterého se z fosilizovaných výkalů - neboli koprolitů – podařilo popsat. Objeven byl díky 3D snímkování silnými rentgenovými paprsky. Jeho vědecký název odkazuje na místo nálezu – tedy koprolitu, zároveň se vztahuje k období, kdy tento hmyz žil – k triasu. Toto geologické období se datuje zhruba před 252 miliony až 201 miliony lety. A koncovka myxa ukazuje na podřád brouků zvaných Myxophaga, což byli malí vodní nebo obojživelní býložraví brouci živící se řasami.

„Uchovaná zkamenělina tohoto typu hmyzu z triasu je prakticky neslýchaná. Proto je tento objev tak důležitý,“ uvedl pro americkou televizi CNN Sam Heads, ředitel a hlavní kurátor Pealeontologického institutu na University of Illinois.

„Byl jsem naprosto ohromen, když jsem spatřil takto zachované brouky. Když jsme je vymodelovali na monitoru, bylo to, jako by se na nás přímo dívali,“ řekl hlavní autor studie zveřejněné v odborném magazínu Current Biology Martin Qvarnström, paleontolog ze švédské univerzity v Uppsale.

Zachovalost nálezu podle něho umožnilo složení exkrementu, který byl plný fosforečnanu vápenatého. To spolu s časnou mineralizací pravděpodobně pomohlo uchovat tyto jemné fosilie.

Na základě velikosti, tvaru a dalších anatomických vlastností fosilizovaného trusu dospěli autoři k závěru, že koprolit patří Silesauru opolensis, malému dinosauru, dlouhému asi dva metra a vážícímu kolem patnácti kilogramů. Silesaurus žil asi před 230 miliony lety na území dnešního Polska.

„Tento dinosaurus měl čelisti ve tvaru zobáku, který patrně využíval k přehrabování se v uschlých řasách. Mohl jím rovněž sbírat ze země brouky, stejně jako to dnes dělají ptáci,“ píše se ve studii.

Zdroj: Youtube

„Ačkoli se zdá, že Silesaurus pozřel mnoho jedinců druhu Triamyxa coprolithica, brouk byl příliš malý na to, aby byl jeho jedinou cílenou kořistí,“ vysvětloval Qvarnström. Triamyxa nespásala řasy jediná, žili tam i větší brouci. Ti ale nebyli v koprolitu nalezeni v rozpoznatelném tvaru. Podle vědců se jeví tedy pravděpodobné, že Silesaurus byl všežravý a že část jeho stravy tvořil hmyz.

„Je možné, že to byl čistý hmyzožravec, který sežral jakýkoli hmyz. Ale brouci byli jediní, kteří přežili trávení díky svým velmi tvrdým a robustním vnějším kostrám, exoskeletům,“ doplnil kolegu Heads. „Jejich velikost pak hraje roli ve faktu, že jen někteří zůstali nedotčeni. Ti malí měli větší šanci, že budou polknuti celí a nebudou rozžvýkáni,“ uvedl paleontolog.

Exkrement cenný jako jantar

Nález v koprolitu je ale důležitý i z jiného důvodu. Zkamenělé exkrementy by mohly být alternativou k jinému materiálu známému zachovalými fosiliemi hmyzu: jantaru. Tvrdé, nažloutlé a průsvitné zkamenělé pryskyřici, kterou produkovaly stromy především v období terciéru, tedy zhruba před 66 miliony až 2,6 miliony lety. Známé jsou ale i starší nálezy.

„Pracoval jsem na fosilním hmyzu konzervovaném jantarem po mnoho let. Úroveň ochrany pozorovaná u koprolitových vzorků je velmi podobná té jantarové, a to i z hlediska úplnosti nálezů,“ pokračoval Heads.

„Vzhledem k tomu, že nejstarší fosílie z jantaru jsou staré asi 140 milionů let, mohly by mnohem starší koprolity vědcům pomoci vydat se dále do neprozkoumané minulosti,“ píše se tiskovém prohlášení vědeckého týmu.

„Dosud jsme netušili, jak hmyz vypadal v období triasu, nyní se nám otevřely nové možnosti,“ uvedl v prohlášení spoluautor studie Martin Fikáček, entomolog z Národní univerzity Sun Yat-sen na Tchaj-wanu. „Je to jednoduché. Musíme nyní mnohem více zkoumat vnitřky zkamenělých exkrementů,“ doplnil vědec. Podle Fikáčka lze hledat hmyz v koprolitech stejnou metodou, která se používá při skenování nálezů v jantaru.  

„Naším cílem, je využít data z koprolitů k rekonstrukci starodávných potravinových vazeb a zjistit, jak se v průběhu věků změnily,“ řekl závěrem CNN Qvarnström.