Celý problém vznikl podle vědců tak, že oheň uvolnil radioaktivní záření, které dosud pohlcovala půda a listy stromů v okolních lesích kolem třicetikilometrové uzavřené černobylské zóny. Ty jsou obvykle pro krátkodobé výletníky bezpečné, ale to se dramaticky mění, pokud v nich začne hořet

Podle agentury AP vypukl požár v sobotu 4. dubna poblíž vesnice Volodymyrivka a rozšířil se natolik, až zachvátil více než 100 hektarů půdy. Navíc se prý zdá, že byl úmyslně založen. Informuje o tom web Science Alert.

Radioaktivita vzrostla

V pondělí v oblasti nadále hořely dva samostatné lesní ohně. Na místo bylo povoláno více než 100 hasičů, k likvidaci jednotlivých ohnisek sloužila i hasicí letadla a vrtulník. 

Odečty radioaktivity provedené v blízkosti ohnisek ukázaly podle webu Science Alert dávkový příkon zhruba 2,3 microSv/h (μSv/h). Běžná hodnota pro danou oblast přitom většinou činí 0,14 μSv/h, přičemž maximální bezpečná dávka pro člověka dosahuje 0,5 μSv/h (jde o hodnoty příkonu prostorového dávkového ekvivalentu záření gama za hodinu). 

Zdroj: Youtube

"V důsledku rozsáhlé devastace se uvolnilo hodně radioaktivních izotopů. Ukrajinské úřady však chtějí zdůraznit, že okolní lidská sídla, která se nacházejí dále od ohně, zůstala v bezpečí," uvedl Science Alert.

Podle šéfa ukrajinské ekologické inspekční služby Jegora Firsova lze bezpečně vyjít ven nebo větrat otevřenými okny asi 100 kilometrů od původního místa elektrárny, což odpovídá například vzdálenosti, v jaké se nachází hlavní město Ukrajiny Kyjev. 

"Pokud jde o situaci v černobylské zóně, chci vás uklidnit. Specialisté ze Státního vědeckého a technického centra pro jadernou a radiační bezpečnost zmonitorovali radiační situaci. Podle výsledků měření nebyly v prostoru zjištěny technogenní radioaktivní izotopy. Hodnota dávky gama záření dosahovala až 0,1 μSv/h, což odpovídá normálnímu záření," uvedl Firsov na svém Facebooku.

Odborníci před ohněm varovali

Podle Science Alert upozorňují odborníci na rizika lesních požárů v Černobylu již několik let. Místní úřady proto žádaly o přísnější pravidla pro přístup do oblasti a o zvýšení pokut pro ty, kdo se v lese pokusí založit oheň. 

Přesto však jsou podobné požáry v oblasti kolem místa více než třicet let staré katastrofy poměrně běžné, ať už v důsledku lidské nedbalosti či úmyslu, nebo v důsledku spontánního vzplanutí. Rostoucí teploty ovzduší v důsledku klimatických změn totiž způsobují vysychání vegetace. Přirozené tlení uhynulých rostlin je naproti tomu na ústupu - možná proto, že zvýšená radiace vyhubila hmyz a mikroorganismy, které by jinak rozkladu mrtvé organické hmoty napomáhaly.

V obecné rovině nicméně platí, že rostlinný svět zasáhla černobylská katastrofa méně než živočišný a že se rostliny životu v zakázané zóně přizpůsobily snáz. Důvodem je zejména jejich odlišná biologická struktura - rostliny totiž mohou nahradit odumřelé buňky a tkáně mnohem snadněji bež zvířata.