Díky účasti v programech ESA se podařilo vyvinout sofistikované technologie, přilákat zahraniční investice a přesvědčit zahraniční firmy o rozšíření výroby v ČR i o kosmické technologie.

Programy, do kterých Česko přispívá, pokrývají podle Kobery škálu domén od nosných raket, přes družicové telekomunikace a navigace či pozorování Země, až po programy na sledování blízkého okolí Země. "Českou stopu lze dnes také nalézt na robotických misích letících na Mars, sondách mířících ke Slunci (Solar Orbiter) či k ledovým měsícům Jupitera (JUICE) nebo na kosmických dalekohledech EUCLID a PLATO," uvedl.

V misi PLATO bude česká firma poprvé pracovat na návrhu komplexního řešení pro celou družici. "Doposud české firmy a vědecké ústavy pracovaly na designu jednotlivých přístrojů. Poprvé se také stane, že česká firma bude vystupovat z pozice tzv. prime contractora, tedy společnosti, která bude v rámci vlastního svěřeného projektu vypisovat další zakázky a spolu s odborníky z ESA je hodnotit," řekl Kobera.

Úspěšná účast Česka

Dosavadní účast Česka v projektech ESA považuje za úspěšnou. Kromě zmíněných 42 zapojených firem se dalších 13 připravuje na vstup do segmentu kosmických aktivit v podnikatelském inkubátoru ESA BIC. Rezervy naopak vidí v mentálním nastavení lidí. "Ve srovnání se zahraničními firmami si české do jisté míry méně věří a jsou daleko opatrnější. Je zde absence amerického 'Think Big'," poznamenal. Češi se podle něj v některých případech nechtějí pustit se do něčeho neobvyklého a náročného. Zmínil i nedostatek kvalitních lidí na trhu práce.

ČR přispívá do programů ESA 46,3 milionu eur (zhruba 1,2 miliardy korun) ročně. "Čím více do ESA přispějeme, tím více se mohou české firmy i vědecké ústavy do programů ESA zapojit. A protože v programech ESA se rodí i nové komerční technologie, je velmi důležité být u jejich přípravy, protože jedině pak existuje šance stát se součástí dodavatelského řetězce a tyto technologie stabilně dodávat," řekl Kobera.

Další peníze ČR dává do rozpočtu Evropské unie, ze kterého jsou financovány programy družicové navigace Galileo a EGNOS, program pozorování Země Copernicus a rámec pro sledování blízkého okolí Země. Kosmické aktivity jsou také z části podporovány v rámci výzev Technologické agentury ČR nebo programu TRIO.

V oddílu astronautů ESA není žádný Čech, o jeho případném rozšíření se ale bude rozhodovat v roce 2020. Pokud se tak stane, budou se moci hlásit i čeští občané. Základní výcvik trvá dva roky, se specifickou přípravou na konkrétní misi je podle Kobery nejbližším termínem rok 2023. "'Letenka do vesmíru' je však také podmíněna dostatečným příspěvkem do příslušného volitelného programu ESA pro pilotované lety. V takovým případě by bylo nutné zásadním způsobem, násobně, navýšit příspěvky ČR do ESA," uvedl.

Alternativou jsou turistické lety do kosmu, několik Čechů za let soukromým společnostem už zaplatilo. "Takový let se může uskutečnit i před rokem 2023, ale zatím žádná společnost s realizací těchto komerčních letů nezačala, pouze bylo několik testovacích letů bez platících zákazníků," dodal Kobera.