Vyplynulo to z výsledků dvou experimentů, jež vedli vědci z Institutu Karolinska ve Švédsku. Podle nich nervy detekují vůni velmi hluboko v nose. Negativní pachy, respektive zápachy, začnou zpracovávat ve chvíli, kdy přijde podnět – což je v podstatě hned a v lidském těle se spouští rychlejší reakce.

To je velký rozdíl oproti zpracování sluchového nebo zrakového vjemu. Sluch i zrak totiž odesílají senzorické reakce do specializovaných jednotek v mozku k dalšímu zpracování, tím se ovšem lidská reakce zpozdí. Což znamená, že se například při hrozícím nebezpečí zvedneme a utečeme výrazně později.

Země, jediná obyvatelná planeta ve sluneční soustavě
Velká oxidační událost: vědci poodhalili jedno tajemství evoluce na Zemi

Vzhledem k tomu, jak moc je člověk závislý na zraku i sluchu, je to poměrně překvapivý fakt.  Lidé se čichem zdánlivě až tak moc neorientují, na rozdíl od zvířat. Ta i při zaznamenání nejjemnější vůně nebo zápachu hned ví, jestli se chystá dobrota nebo mají utíkat před predátorem.

Studie prováděné na hlodavcích tuto situaci dobře ilustrovaly. Poukázaly na to, jak funguje svazek nervů, přezdívaný čichová žárovka. Ten v mozku detekuje vůni, a navíc dokáže aktivně třídit podněty na základě naučených a vrozených reakcí.

Test čichové žárovky

Platí to hlavně ve zmiňovaných nebezpečných situacích. Například když bychom měli do úst dát zkažené jídlo, nebo pokud se dostaneme na místo, kde vdechujeme nebezpečné výpary. V takové chvíli by člověk neměl ztrácet cenné milisekundy výpočtem reakce. Zkažené jídlo by měl ihned zahodit a ze zamořeného místa utéct.

Aby vědci mohli dobře otestovat čichovou žárovku také na lidech, sehnali 19 zdravých nekuřáků. Ti měli očichat šest různých vůní. Kromě příjemných parfémů mezi nimi byla třeba i nepříjemná česneková silice.

Vědci u této studie speciálními neinvazivními přístroji měřili reaktivitu čichových buněk. To jim poskytlo vhled na načasování reakcí. Kromě toho ale otestovali i „mozkové vlny“. Šlo o gama vlnu, na níž člověk spoléhá kvůli pozornosti a paměti. Další byla pomalejší beta vlna, jíž využíváme při rozhodovacích procesech.

Následoval další výzkum s 21 dobrovolníky, v němž tým testoval, jestli se proces promítl do skutečné reakce těla. Když vědci srovnali data z obou výzkumů, zjistili, že lidská čichová žárovka zpracovává příjemné a ohrožujících vůně různě rychle. Pokud člověk ucítí něco nepříjemného, stačí mu půl vteřiny na to, aby se odtáhl. Pokud to není až tak špatné, interval je delší.

Půl vteřiny na reakci

V oné půl vteřině však proběhne řada reakcí. Do 250 milisekund od chvíle, kdy člověk cokoli ucítí, se spojí dvě mozkové vlny. Ty mají za úkol koordinovat reakci. Pokud je zápach považován za hrozbu, odešle mozek signál mnohem rychleji. A to asi za 150 milisekund.

Lidé se mohou dožít nejméně 130let a možná i o mnoho více, tvrdí nová studie. Šance dosažení takto vysokého věku jsou však stále velmi malé.
Dožít se 130 let a ještě více? Podle nové studie to není vyloučené

„Bylo jasné, že žárovka reaguje specificky a rychle na negativní pachy, a že během přibližně 300 milisekund vysílá přímý signál do motorické kůry,“ uvedl Johan Lundström, biolog z oddělení klinické neurovědy Institutu Karolinska.

Vědci ale zkoumali i to, jak rychle zareagujeme na sluchový či zrakový vjem. Od chvíle, kdy něco vidíme či slyšíme, reagujeme o něco pomaleji, než v případě vjemu čichového. „Výsledky naznačují, že náš čich je důležitý pro schopnost detekovat nebezpečí. Velká část této schopnosti je nevědomější než naše reakce na nebezpečí zprostředkované zrakem či sluchem,“ zmínil Lundström. A právě proto, že jde o nevědomou reakci, je čich u lidí tolik podceňován.