Sonda Čchang-e 4 se povrchu měsíce dotkla v 10:26 hodin čínského času. Zhruba o hodinu a čtvrt později pořídila z prakticky neprobádané části Měsíce první snímek, který zachycuje malý kráter a okolní pustou planinu. 

„Odvrácená strana Měsíce je vzácně klidnou oblastí, kam nedosahují rušivé rádiové signály ze Země,“ řekl agentuře Xinhua mluvčí mise Yu Guobin. „Tato sonda může pomoci v oblasti nízkofrekvenčního pozorování vesmíru a poskytnout důležité informace ke studiu původu hvězd a mlhoviny.“

Neméně důležitým úkolem čínského přístroje je však také průzkum měsíčního povrchu a jeho složení. Výzvou pro čínské odborníky bylo zejména zajištění komunikace se zemí. Za tímto účelem v květnu loňského roku vyslali do kosmu speciální satelit.

Velké ambice

Sondu, která byla pojmenována podle čínské bohyně Měsíce, vynesla na oběžnou dráhu raketa Long March 3B. Ta odstartovala osmého prosince loňského roku z čínského kosmodromu Si-čchang v provincii S’-čchuan na jihu země, zhruba 500 kilometrů jihozápadně od Čcheng-tu.

Úspěšné přistání jen podtrhuje snahu Číny o zařazení po bok vesmírných velmocí - Ruska a Spojených států amerických. Aktuální misi předcházelo vyslání sondy Čchang-e 3, která se stala prvním lidským výtvorem, jenž na povrch měsíce dosedl od dob přistání sovětského přístroje Luna 24 v roce 1976.

Již příští rok se chystá čínská vláda překonat další milník. Na Měsíc plánuje vyslat sondu z řady Čchang-e s pořadovým číslem pět, jejímž úkolem bude nasbírat vzorky a dopravit je zpět na Zemi. Pokud se to Číňanům podaří, bude to první podobný úspěch vesmírného programu od dob Sovětů na konci 70. let minulého století.

Čína a Mars

V hledáčku čínských vědců však není pouze přirozená družice naší planety, pozornost nejlidnatější země světa směřuje také k Marsu. Peking plánuje v příštích letech vyslat na rudou planetu jak orbitální družici, tak pozemní sondu.