„Jeden zrnitý šedý snímek lidského mozku už navždy proměnil medicínu. První snímek těla pacienta pořízený CT zvedl neviditelný závoj, který až do té doby znemožňoval lékařům dostatečně dobře vidět vnitro lidského těla předtím, než začnou operovat. A vědcům poskytl okno, přes které mohou přesně zjistit informace o stavu lidských vnitřností,“ uvádí server Science News.

Zavedení počítačové tomografie do praxe bylo opravdu přelomové. „Mnozí lékaři metodu CT považují za nejdůležitější medicínský pokrok uskutečněný ve dvacátém století,“ zdůrazňuje server ISCT (International Society for Computed Tomography).

Oproti jiným, dřívěji používaným zobrazovacím metodám, mělo CT jednu zásadní výhodu - umožnilo vidět orgány jasněji, v pozdějších letech i třírozměrně. A s dalším rozvojem techniky byly výsledky poskytnuty počítačovou tomografii stále lepší - obraz méně zrnitý, vyšetření samo o sobě mnohem pohodlnější pro pacienta.

„Princip CT vyšetření spočívá v tom, že zdroj rentgenového záření rotuje kolem těla pacienta, a výsledný obraz je pořizován z mnoha různých uhlů. Různé materiály v těle navíc absorbují rentgenové záření odlišně. Takže když počítač propojí všechna data shromážděná při vyšetření, poskytne lékařům průřezový pohled na to, co se děje uvnitř těla, nabídne jim 3D zobrazení orgánů,“ shrnuje web Science News.

CT vyšetření se používá třeba při zjišťování srdečních onemocnění, zkoumání nádorů, krevních sraženin, vnitřního krvácení, ale třeba i zlomenin. Díky počítačové tomografii mohou chirurgové získat přesné informace o tom, co mohou očekávat v těle pacienta, když ho otevřou. „CT dokáže velmi rychle odpovědět na spoustu otázek. Proto se používá,“ shrnula lékařka Cynthia McColloughová z prestižní Mayo Clinic v americkém městě Rochester.

CT a Brouci

Počítačovou tomografii, respektive první přístroj CT, vynalezl Sir Godfrey Hounsfield v roce 1967. „Tento Brit pracoval pro britskou společnost EMI, která se proslavila jako nahrávací společnost legendární skupiny Beatles,“ připomíná web Science News.

Hounsfield za druhé světové války pracoval s radarem, a napadlo jej, že by dokázal teoreticky vypočítat, jaké množství rentgenového záření by bylo potřeba, aby člověk získal extrémně přesný obraz toho, co se děje uvnitř předmětů či těl - kvalitnější snímek, než jaký poskytuje obyčejný rentgen. První přístroj spatřil světlo světa koncem šedesátých let, a další vědci začali rychle uvažovat o jeho praktickém využití v medicíně.

„V roce 1971 radiolog James Ambrose v londýnské nemocnici Atkinson Morley poprvé pořídil CT snímek pacienta,“ uvádí web Science News. Konkrétně šlo o obrázek mozku. Rozlišení snímky bylo sice tristní, a na rozdíl od současných výstupů z CT vyšetření se na ní  množství věcí poznat nedalo, ta nejzásadnější ale ano - lékaři jasně na snímku viděli tumor v pacientčině hlavě. „Chirurg, který pak tento tumor operoval, prohlásil, že nádor vypadal úplně stejně jako na snímku z CT,“ zmiňuje web Science News.

Cesta počítačové tomografie do medicínské praxe se definitivně otevřela. Přístroj byl neustále vylepšován, a do konce devadesátých let minulého století se proměnil prakticky do dnešní podoby - tedy umožnil pořizovat nejen snímky mozku, ale i dalších částí lidského těla. A od 21. století už existuje v takové podobě, že je jím možné naskenovat prakticky celé tělo najednou.

Nejhodnější pacienti

Zavedení počítačové tomografie do medicínské praxe samozřejmě znamenalo velký pokrok v léčení a diagnostice. Jen ve Spojených státech amerických toto vyšetření ročně podstoupí 90 milionů pacientů. Ovšem z rozšíření CT těžily v posledních letech i další vědní obory - třeba archeologie. Přístrojem připomínajícím tunel se totiž projelo množství mumií či soch.

Třeba v roce 2016 vědci pořídili CT snímky egyptské mumie, která byla koncem devatenáctého století vůbec první mumií vyšetřenou rentgenem. „Tento výzkum jen zdůraznil, jak velmi se zobrazovací metody v uplynulém století proměnily. CT představilo mumii dítěte ve zcela novém světle a odhalilo množství věcí, které rentgen nedokázal. CT skeny ukázaly, že mumifikovaným dítětem byl čtyřletý či pětiletý chlapec,“ psal tehdy web Science News.

Pro výzkum historických artefaktů CT vyšetření využívají čas od času i čeští vědci. Třeba v roce 2018 v pardubické nemocnici na CT 'vyšetřili' sochy Panny Marie a svaté Markéty, pět set let staré artefakty z chrudimského kostela. Díky počítačové tomografii si restaurátoři mohli udělat představu, jak moc poškozené je vnitro dřevěných světic.

Podobné pacienty měli i ve dvou brněnských nemocnicích. V roce 2017 ve Fakultní nemocnici Brno počítačovou tomografii zkoumali mumii legendárního barona Trencka, velitele pandurů a nejslavnějšího vězně brněnského Špilberku, který žil v době Marie Terezie.

„Tělo je poměrně dobře zachovalé. Baron má nádherně zachovaný chrup, všechny zuby v horní i dolní čelisti. Jeho lebka je krásná, symetrická, nejsou na ní vidět žádné zlomeniny. Zjevně jde o člověka, který se o sebe uměl starat a uměl se bránit, protože není zlomená ani kost, která se při silném úderu do čelisti téměř vždy zlomí. Je fascinující, že byť se ten člověk živil vojenstvím a rval se, nemá ani zlomený nos. I kostra je krásně zachovalá a dokonce jsou vidět i šlachy na rukách,“ popsal výsledky CT po vyšetření tehdejší přednosta Kliniky radiologie a nukleární medicíny nemocnice Vlastimil Válek.

Předloni pak měli podobného klienta na CT i v brněnské svatoanenské nemocnici. Tamní odborníci skenovali sochu takzvané Černé Madony. „Počítačový tomograf pomůže restaurátorům odhalit a objasnit stav dřeva, například rozsah poškození červotočem nebo jiným dřevokazným hmyzem. Identifikuje také všechny spoje jednotlivých částí sochy, tloušťku a vrstvy povrchových úprav,“ vysvětlila tehdy mluvčí nemocnice Dana Lipovská.

Vyšetření nakonec skutečně ukázalo, že vnitřní poškození sochy je poměrně rozsáhlá. „CT používáme v rámci průzkumu pouze u velmi cenných památek – především středověkých, případně raně barokních. Pravidelně děláme i rentgeny obrazů, ale to si vystačíme s veterináři, kteří mají pojízdný rentgen,“ objasnil tehdy nutnost počítačové tomografie v případě Černé Madony historik umění Martin Čihalík.