Čína se stala teprve druhou zemí po Spojených státech, které se podařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně v pořádku fungoval. Podle Reuters je to zároveň poprvé, co některá země během první mise k Marsu dokázala na jeho oběžnou dráhu umístit družici a zároveň úspěšně přistát na povrchu s výzkumným vozítkem.

Vesmírná sonda Veněra 1 na povrchu planety Venuše (umělecká představa)
Jako první měla přistát na Venuši. Osud sondy Veněra je ale dodnes záhadou

Čínská marsovská mise Tchien-wen začala loni v červenci startem z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Po necelých sedm měsíců trvajícím letu sonda - tvořená družicí, přistávacím modulem a robotickým vozítkem - v únoru úspěšně dosáhla stanovené oběžné dráhy kolem Marsu.

Tři americké mise 

Družice zůstane na orbitě a bude planetu zkoumat shora mimo jiné pomocí kamer s vysokým rozlišením, spektrometru, magnetometru a speciálního radaru určeného k mapování ledu. Bude také zajišťovat komunikaci s roverem, mezi jehož vybavením jsou kromě kamer přístroje pro geologický průzkum a pro zkoumání klimatu a také silný radar, který bude pátrat po možných kapsách vody pod povrchem. Na Zemi se v takových kapsách nachází mikrobiální život.

Planeta Jupiter
Unikátní experiment ukázal Jupiter v jiném světle. Odhalil víc, než vědci čekali

Čínský rover funguje v oblasti Utopia Planitia, tedy na planině na severní polokouli, která je podle dosavadních průzkumů zřejmě pokrytá lávou a možná i permafrostem. V této oblasti v roce 1976 přistála americká sonda Viking 2. Na Marsu nyní fungují i tři americké mise - modul InSight a rovery Curiosity a nejnovější Perseverance, který přistál letos v únoru.