Artefakty jsou nejnovějšími nálezy ve čtvrti Mataríja ve východní části Káhiry, uvedlo egyptské ministerstvo.

Některé fragmenty vápencových desek pocházejí z 12. dynastie (založené v roce 1991 před naším letopočtem) a 20. dynastie, někdy také nazývané jako "dynastie ramessovské", která byla založena v roce 1196 před naším letopočtem, tedy v období Střední a Nové říše.

Odkaz na významného boha

"Nápis na jedné z vápencových desek odkazoval na významného boha Atuma, kterého Egypťané vinili ze záplav Nilu, které se odehrály v letech 664-332 před naším letopočtem," uvedl šéf mise, německý egyptolog Dietrich Raue.

Nalezená socha sfingy v Asuánu
Egyptský Asuán hlásí další objev. Chrám Kom Ombo skrýval sochu sfingy

Atum je jedním z nejstarších a nejdůležitějších egyptských božstev. Již během Staré říše byl jeho kult spojen s městem Héliopolí a velmi často se o něm objevují zmínky i v Textech pyramid. Hovoří se o něm rovněž jako o stvořiteli. Oblast Mataríja, kde byly artefakty nalezeny, byla kdysi součástí právě města Héliopolis, neboli "Slunečního města.“ 

Nové objevy

Egypt v posledních letech často hlasitě oznamuje nové objevy v naději, že se mu podaří oživit cestovní ruch. Významný nález zaznamenali archeologové v září, kdy objevili pískovcovou sfingu z doby Ptolemaiovců, kteří v Egyptě vládli v období 300 let před naším letopočtem do příchodu Římanů v roce 30 let před naším letopočtem. Poslední vládkyní rodu byla notoricky známá Kleopatra VII. 

Dalším průlomovým objevem byl pak obrovský sarkofág z černé žuly, který se považuje za největší, jaký se kdy v egyptské Alexandrii podařilo nalézt. Rovněž nalezli pohřebiště, o němž se předpokládá, že je nejméně 3500 lete stará. 

Cestovní ruch od egyptské revoluce v roce 2011 výrazně poklesl, a Egypt tak přišel o spoustu příjmů. Ze zhruba 15 milionů lidí v roce 2010 se počet návštěvníků do roku 2015 snížil na 6,3 milionu.

Nalezený sarkofág
Nový objev v Egyptě. Archeologové odhalili záhadný sarkofág