Denisované, pojmenovaní podle jeskyně Denisova, jež se nachází v pohoří Altaj na Sibiři nedaleko hranic Mongolska s Ruskem, nebyli až dosud uznáni jako samostatný druh či poddruh homo sapiens. Z evolučního hlediska se však jednalo o „sestřenice či bratrance“ dalších dávno vyhynulých příbuzných dnešních moderních lidí, tedy neandrtálců.

Ze zatím nezjištěných důvodů sice denisované vyhynuli již před 30 tisíci let, z dřívějších molekulárních analýz však vyplývá, že zanechali své stopy v genetické výbavě moderních lidí. Mimo jiné od nich pocházejí asi tři procenta genomu dnešních obyvatel Papuy-Nové Guineje.

Pozůstatky denisovanů přitom až dosud pocházeli pouze z jeskyně Denisova, nyní ale archeologové odhalili, že přibližně před 160 tisíci let žili i na Tibetské náhorní plošině v čínské provincii Kan-su. Svědčí o tom fosilie kosti, která byla nalezena v roce 1980 před jednou ze zdejších jeskyní, informovala na svém zpravodajském webu BBC. 

„Neandrtálci, denisované i první příslušníci rodu homo sapiens mají společnou jednu věc – omezenou schopnost přežít v extremním prostředí. V Evropě existuje spousta míst, které nesou stopy neandertálského osídlení – žádná z nich ale neleží nad dvěma tisíci metrů nad mořem. Vysoce položených lokalit je navíc minimum a většinou se jedná o místa, která neandrtálci obývali v létě, pravděpodobně kvůli lovům,“ uvedl pro BBC jeden z autorů studie zabývající se denisovany Jean Jacques Hublin.

V případě denisovanů a Tibetské náhorní plošiny však byla situace diametrálně odlišná. „Je to náhorní plošina… a jako taková zřejmě poskytovala denisovanům dostatečné množství zdrojů potravy potřebné k tomu, aby zde mohli žít. A ne jen občas,“ vysvětlil Hublin.

Gen chránící před hypoxií 

Nejnovější objev nepřímo zodpovídá otázku, proč byli jedinci pocházející ze sibiřské jeskyně Denisova, jež leží ve výšce 700 metrů nad mořem, nositeli genu, který chrání před hypoxií – nedostatečným množstvím kyslíku typickým pro vyšší nadmořské výšky. Stejnou genovou výbavu mají rovněž dnešní Šerpové či Tibeťané a jim příbuzné populace, zdůraznila BBC.

„Dnes už můžeme spekulovat o tom, zda se tato mutace zachovala díky přirozenému výběru. Jisté je, že schopnost dýchat vzduch s menším obsahem kyslíku, byla pro život v tomto prostředí velmi prospěšná. A vysvětluje to, jak to, že dnešní Tibeťané mají stejnou genovou mutaci,“ uzavřel Hublin.