Pod kůži měl schované masivní kostěné desky, sloužící jako brnění. Ovšem nebyl to žádný obr. Byl velký asi jako autobus a těžký jako dnešní slon. Ale byl to sauropod – tedy býložravý dinosaurus s dlouhým krkem -, který žil před 80 miliony lety v Africe. Jeho kosterní pozůstatky vykopala z egyptské pouště paleontologická expedice Univerzity z Al Mansury. Pojmenovali ho Mansourasaurus shahinae.

Proč je tato vykopávka tak důležitá? Vyplňuje totiž asi čtyřicet milionů let dlouhou mezeru, kterou se vědcům, nedařilo vyplnit. Z poslední etapy dominance dinosaurů na planetě – tedy mezi 100 až do dopadu asteroidu před 66 miliony – bylo v severní části Afriky totiž objeveno jen několik malých kosterních pozůstatků. „Tempo odkrývání dalších ještěrů se nyní určitě v této pouštní lokalitě zrychlí,“ řekl BBC po nálezu profesor Hesham Sallam z mansurské unverzity.

Doposud byla evoluce afrických dinosaurů před jejich definitivním zánikem zahalena opravdu hustou mlhou tajemství. Mansourasaurus ale vše změní. „Doslova mi spadla čelist, když jsem viděl fotografie fosilií. Je to paleontologický Svatý grál: zachovalá kostra z konce věku dinosaurů v Africe, je něco, co jsme opravdu hodně dlouho hledali,“ okomentoval úspěch egyptské expedice britský vědec Matt Lamanna z Přírodopisného muzea v Carnegie. Větší pozůstatky sauropodů v Africe se do té doby našly pouze na Madagaskaru a v Tanzanii. Na severu Afriky pak bylo vykopáno jen pár zubů a izolovaných kostí.

Zkameněliny dinosaurů v Africe jsou vzácné, protože po většinu geologických věků bylo její území pokryto bujnou vegetací. I proto ve fosilních záznamech z konce křídy je taková mezera. V Africe není až takový problém vykopat zkameněliny mořských živočichů, ale zvířata žijící zde na pevnině jsou doslova záhadou. „Mansourasaurus nám pomůže pochopit, jaká zvířata tehdy v Africe žila a jaký byl jejich vztah k příbuzným na jiných kontinentech,“ uvedl Eric Gorcak z The Field Museum. 

Spojení s Evropou

Po většinu triasu a jury byl na planetě pouze jeden kontinent, tzv. Pangea. Ta se ale během křídy začala rozpadat a posouvat ke kontinentální konfiguraci, kterou máme planetě dnes. Do posledního nálezu nebylo příliš jasné, jak byla Afrika během křídy propojena s okolím, nakolik byla africká fauna odříznuta od svých sousedů a tudíž jak moc se vyvinula do samostatných druhových linií. Podle anatomických vlastností kostí vědci zjistili, že Mansourasaurus byl více spjat s dinosaury z Evropy a Asie, než s těmi z jižní části kontinentu a Jižní Ameriky. „Ukazuje se, že Afrika nebyla zcela izolována a že minimálně s Evropou probíhal čilý pohyb,“ řekl Lamanna.   

Objevený Mansourasaurus patří do skupiny Titanosauria, tedy skupiny sauropodů, která byli během křídy celosvětově rozšíření. Titanosaurové jsou známí jako největší suchozemská zvířata na Zemi, především jihoamerické druhy. Mansourasaurus je oproti nim opravdu prcek, vážil asi jako samec slona afrického.

Jeho kosterní nález je důležitý, protože se jedná o nejkompletnější exemplář dinosauřího skeletu nalezeného v Africe z období křídy. Zachovala se lebka, dolní čelist, krk, bederní páteř, žebra, většina ramen a předních končetin, části zadních nohou a kusy chodidel. „Je to, jako byste v puzzle obrazu našli celou rohovou část a nyní už můžete začít obrázek mnohem snadněji doplňovat,“ doplnil k nálezu Gorcak. Podle Philipa Manniona z Imperial College v Londýně se jedná jen o špičku ledovce. „Afrika má potenciál. Brzy zde odhalíme další překvapující fosilní nálezy,“ je si jistý.