Dochovaná fosilie je mimořádná tím, že věrně zachovala otisk celé kostry i peří, takže poskytla vědcům řadu nových informací o tom, jak dinosauři rostli a čím se lišili od prvních ptáků. Uvádí to ve své tiskové zprávě Muzeum přírodní historie v San Diegu, které se podílelo na studii.

"Nový dinosaurus zapadá do epochy neuvěřitelného rozšíření opeřených okřídlených zvířat, která úzce souvisí se zrodem ptáků," uvádí doktor Ashley Poust, který analyzoval zkamenělinu v době svých studií na Státní univerzitě v Montaně a na Kalifornské univerzitě v Berkeley. V současnosti působí jako výzkumník v přírodovědném muzeu v San Diegu.

"Studium těchto a podobných vzorků nám nejen odhaluje často překvapivé cesty, jimiž se ubíral pradávný život, ale také nám umožňuje prověřit naše teorie o tom, jak v dávné minulosti vznikaly důležité ptačí vlastnosti a dovednosti, včetně schopnosti létat."

Tančící drak byl příbuzným velociraptora

Vědci pojmenovali tohoto teropodního dinosaura, žijícího v období spodní křídy, jako Wulong bohaiensis (Wulong je čínský výraz pro Tančícího draka), k čemuž je inspirovalo místo nálezu.

Zkamenělinu nalezl před více než deseti lety farmář v severovýchodní čínské provincii Liao-ning bohaté na fosilie. Vzácný objev se skrýval v sedimentech souvrství Ťiou-fo-tchang. Zachovalý tvar skeletu včetně většiny kostí analyzoval Poust spolu se svým konzultantem z dob studií na Státní univerzitě v Montaně Davidem Varricchiem. Výsledky svého bádání zveřejnili v letošním roce.

"Tančící drak" byl opeřený teropod o velikosti zhruba mezi vránou a krkavcem - větší než vrána, ale menší než krkavec. Na rozdíl od nich se však vyznačoval dlouhým kostěným ocasem, který zdvojnásoboval jeho délku. Měl také podlouhlou úzkou tlamu plnou ostrých zubů. Jeho kosti byly tenké a drobné a jeho kůži pokrývalo peří - včetně křídlům podobným plochám na "pažích" a na nohách a dvou velkých chocholů na konci ocasu.

Podle vědců jde o jednoho z prvních příbuzných velociraptora, slavného srpodrápého teropodního dinosaura patřícího mezi dravé dromeosauridy, který žil přibližně před 75 miliony let a stal se nejděsivějším "hrdinou" Spielbergových Jurských parků. Wulongovými nejbližšími známými příbuznými pak jsou microraptoři ("malí lupiči"), tedy rod velmi malých čtyřkřídlých dromaeosauridních teropodních dinosaurů, který žil před asi 125 až 120 miliony let.

Bylo potřeba rozřezat kosti

Nález Wulonga je podle vědců významný nejen tím, že představuje nový druh dinosaura, jehož zatím věda neznala, ale také proto, že naznačuje spojení mezi ptáky a dinosaury.

"Na končetinách a na ocasu má peří, které si spojujeme s dospělými ptáky. Jeho další rysy nás ale vedly spíš k názoru, že je ještě nedospělý jedinec," konstatuje Poust.

Aby badatelé pochopili tento rozpor, vyřízli z několika dinosauřích kostí drobné vzorky, které podrobili mikroskopickému zkoumání. Tato technika, tedy histologické vyšetření kostí, se sice stává v paleontologii stále běžnější, ale není jednoduché přimět muzea, aby s ní souhlasila, protože to znamená poškození a někdy i likvidaci pěkné části zachovalé kostry.

"Naši spolupracovníci v čínském přírodovědném muzeu v Ta-lienu uvažovali naštěstí osvíceně a dovolili nám použít tuto techniku nejen v případě Wulonga, ale i jeho blízkého příbuzného dinosaura jménem Sinornithosaurus ("Čínský ptačí ještěr"), jenž se jevil jako dospělejší."

"Předčasně vyspělý" dinosaurus

Srovnávací analýza kostí ukázala, že "Tančící drak" je opravdu dospívající. Pro vědce z toho vyplynul závěr, že alespoň některým druhům dinosaurů narůstalo velmi pěkně vypadající peří ještě předtím, než dosáhli dospělosti. To je rozdíl oproti ptákům, kteří vyrůstají velmi rychle a často dorostou do konečné velikosti ještě dřív, než dosáhnou plného opeření. Nejvíc se přitom zpožďují právě křiklavá "parádní" pera, která samci používají při páření, aby nalákali samičku. A teď tu byl dinosaurus, jenž měl i přesto svou nedospělost dvě krásná dlouhá pera, táhnoucí se za špičku ocasu. Otázku, proč k tomuto rozdílu došlo, vědci ještě nezodpověděli.

"Buď mladí dinosauři potřebovali toto ocasní peří za nějakým speciálním účelem, který ještě neznáme, nebo jim vyrůstalo opravdu jinak než většině žijících ptáků," vysvětlil Poust.

Ale také kostní vzorky druhého dinosaura skrývaly překvapení. Ani Sinornithosaurus totiž neměl kosti dospělého tvora. Jeho kostní tkáň představovala tkáň aktivně rostoucího zvířete a postrádala charakteristickou strukturu na vnější straně kosti, jaká se u obratlovců vytvoří poté, co dorostou. 

"Tohle zvíře bylo velké a mělo dospěle vypadající kosti, takže jsme se domnívali, že bude dospělé. Histologie nás ale usvědčovala, že se mýlíme," uvedl Poust. 

Zvíře bylo jednoznačně starší než Wulong, ale přesto se zdálo, že stále roste. "Svědčí to o tom, že musíme být při určování stáří nějakého tvora velmi opatrní. Dokud se nenaučíme víc, představuje nejspolehlivější způsob právě histologie."

O vývoji prvních známých opeřených dinosaurů tedy stále nevíme dost, Poust je však přesvědčen, že se naše poznání brzy rozšíří. "Bavíme se o zvířatech, která tu žila před dvakrát tak dlouhou dobou než Tyranosaurus rex, takže je úžasné, jak dobře jsou zachována. Pohlédnout do jejich nitra je opravdu velmi vzrušující," uzavírá paleontolog.