Podle vědců se ve zkoumaných typech zděděné DNA původních etnických obyvatel dnešní severní Botswany našly stopy mateřské linie druhu Homo sapiens. Někteří členové tohoto druhu se podle vědců vydali asi před 130 tisíci lety ve dvou vlnách do východní Afriky. Migraci vyvolaly pravděpodobně zvýšené srážky, díky nimž začala růst vegetace a vytvořila v nehostinné krajině koridor, jímž se dalo projít (do té doby byla půda vyprahlá a jen řídce zarostlá). Tito první osídlenci se pak podle vědců věnovali nejspíš pastevectví a ranému zemědělství.

Další impuls k migraci přišel zhruba před 110 tisíci lety, kdy se nejstarší příslušníci lidského druhu dnešního typu začali přesouvat ze své domoviny jihozápadním směrem až k nejjižnějšímu cípu Afriky. I v tomto případě stály za přesunem klimatické podmínky, konkrétně vlhčí podnebí, jež vytvořilo "zelenou cestu", umožňující lidem průchod. Informuje o tom tým genetičky Vanessy Hayesové z Garvanova Ústavu lékařského výzkumu v Sydney na odborném online serveru Nature.

Vzešli jsme z mokřadů jižní Afriky?

"Všichni dnes žijící lidé náleží geneticky k jednomu mateřskému výchozímu bodu v jižní Africe," uvedla 24. října Hayesová na tiskové konferenci. Podle ní svědčí geologické i archeologické nálezy o tom, že "pravlast" lidského druhu tvořily rozsáhlé mokřady, díky nimž se mohlo lidstvo asi 70 tisíc let rozvíjet. Otázka, jak, kdy a kde druh Homo sapiens vlastně vznikl, však zůstává nadále nezodpovězená.

"Tým genetičky Hayesové zkoumal pouze mitochondriální DNA, představující jen nepatrný zlomek linie předků lidského rodu," upozorňuje archeoložka Eleanor Scerriová z Ústavu Maxe Plancka pro vědu v lidských dějinách v německém městě Jena.

"Pradávní lidé, kteří byli nositeli formy mitochondriální DNA, jež se dodnes dochovala v lidských genech, nebyli jedinými lidmi, kteří žili před 200 tisíci let nebo i dříve v Africe," zdůrazňuje Scerriová. Spolehlivé vodítko k dávnému lidskému původu by podle ní mohla poskytnout jen studie celého genomu, tedy veškeré genetické informace uložené v DNA, nebo alespoň analýza jaderné DNA, tedy DNA uvnitř eukaryotického buněčného jádra. Na rozdíl od mitochondriální DNA se totiž dědí od obou rodičů, takže dobu a místo, kde se zrodilo lidstvo, by určila výrazně spolehlivěji.

Míst, kde vznikl lidský druh, bylo víc

Chtějí-li vědci určit, zda jsou dnešní původní obyvatelé jižní Afriky geneticky spříznění s lidmi, kteří žili v téže oblasti před padesáti až dvěma sty tisíci lety, budou muset extrahovat starou DNA z lidských fosilií, konstatuje genetička Sarah Tishkoffová z Pensylvánské univerzity. Počet východoafrických Křováků je ale dnes už tak nízký, že určit dobu a místo jejich původu jen z mitochondriální DNA není možné. 

"Vezmeme-li v úvahu všechny dostupné archeologické, fosilní a DNA důkazy, dojdeme k závěru, že Homo sapiens pravděpodobně vznikl sexuálními kontakty různých lidských skupin napříč celou Afrikou, jež začaly zhruba před 300 tisíci let," argumentuje Scerriová.

"Je pravděpodobné, že k vybudování našeho genomu přispělo částí svého genetického dědictví víc geografických center," potvrzuje genetička Rebecca Cannová z Havajské univerzity v Manoa. Nová studie však podle ní podpořila indicie, podle nichž sahají kořeny lidské mitochondriální DNA až do doby před 200 tisíci lety a pocházejí ze subsaharské Afriky. Cannová formulovala tuto teorii se svým týmem už v roce 1987, kdy dospěla k závěru, že mitochondriální DNA dnešních lidí pochází od ženy, známé jako "mitochondriální Eva". Ta měla žít v Africe právě před 200 tisíci lety. Nebylo však zřejmé, odkud pocházela a jakým způsobem se později lidstvo rozšířilo do dalších oblastí.

Lidská DNA se rozšířila s migrací Khoisanů

Hayesové tým studoval vzácnou formu mitochondriální DNA, známou jako L0, jíž v současnosti disponuje převážně jen Khoisané, tedy etnická skupina původních obyvatel jihozápadní Afriky (jde o etnika Khoi-khoi, živící se převážně pastevectvím, a Křováky neboli Sany, věnující se lovu a sběračství - začátkem 90. let toto etnikum celosvětově zpopularizoval film Bohové musí být šílení). Tato etnika mimo jiné dodnes hovoří jazyky obsahujícími tzv. "mlaskavky", tedy nepulmonické hlásky.

Podle vědeckých zjištění z posledních deseti let pochází L0 z daleko starších dob než jiné formy mitochondriální DNA, jejichž dědičnými nositeli jsou dnešní lidé.

Vědci shromáždili vzorky mitochondriální DNA L0 od 198 domorodých obyvatel jižní Afriky, zejména od Khoisanů. Hayesové tým k nim přidal již dříve odebrané vzorky a analyzoval mitochondriální DNA celkem 1217 lidí z různých částí jižní Afriky.

Na základě změn v této DNA, nashromážděných za řadu generací, se pak vědci snažili spočítat, kde a kdy se každá jednotlivá varianta L0 objevila poprvé. To jim pomohlo odhalit původní domovinu nositelů této DNA i jejich dávnou migraci. Srovnáním s geologickými daty a počítačovými simulacemi se pak potvrdilo, že v daném čase opravdu došlo k velkým přesunům lidí z původní pravlasti.

"Přestože je dnes tato zvažovaná oblast vyprahlá a řídce osídlená, před 200 tisíci až 130 tisíci lety se v ní nacházela spousta vodních zdrojů a rostla zde bohatá vegetace. To poskytovalo dobré podmínky k životu zvířatům i lidem," uzavírá Hayesová.