DNA odebraná z její lebky ji nejen potvrdila jako nejstarší přirozenou mumii na světě, ale zároveň ukázala, že se jednalo o původního Američana. To vyvrátilo desítky let starou teorii o skupině Paleoameričanů, která měla v Severní Americe existovat před příchodem domorodých Američanů.

Ikonickou kostru, která dostala své jméno po jeskyni Spirit Cave v Nevadě, kde byla v roce 1940 objevena, letos v létě znovu pohřbili příslušníci indiánského kmene Fallon Paiute-Shoshone. Tím se uzavřela desetiletí dlouhá právní bitva s antropology, kteří usilovali o to, aby zůstala vystavena v Nevadském státním muzeu.

Pohřbu mumie, který zahrnoval nejen kněze, ale i pláč a zpěv, se zúčastnil i evoluční genetik Eske Willerslev,  který působí na britské Cambridgeské univerzitě a dánské Kodaňské univerzitě. Právě on vedl sekvenování DNA mumie a pomohl interpretovat genetické údaje dalších desítek starověkých ostatků, které byly předmětem zkoumání.

„Nejúžasnější na tom bylo, jak se to podobalo tomu, kdybyste vy nebo já pohřbívali velmi blízkého příbuzného,“ popsal deníku The Guardian své dojmy z obřadu. „I když pohřbíváte mumii, která žila před 10 tisíci lety, je to tak emociální,“ dodal.

První Američané migrovali na jih více proudy

Zkoumání mumie bylo součástí rozsáhlé mezinárodní studie o původu obyvatel Severní a Jižní Ameriky, v jehož rámci vědci analyzovali desítky pravěkých genomů pocházející od Aljašky až po Patagonii. Byli tak schopni sledovat, co se stalo poté, co před takřka 25 tisíc lety přešli lidé z východní Asie přes pevninský most do Severní Ameriky.

Nejnovější poznatky ukazují, že se lidé po celé Americe šířili „úžasnou“ rychlostí, ale nerovnoměrné. Jejich migrace ze Severní do Jižní Ameriky někdy před 15 tisíci lety zahrnovala tři různé proudy lidí, včetně dvou dosud neznámých.

„Téměř všichni Středo- a Jihoameričani pochází z první rodové linie, která se rozdělila do tří proudů,“ řekl Cosimo Posth, genetik z Institutu Maxe Plancka pro vědu lidské historie. „S DNA důkazy, které jsou z velké části založeny na dnešních lidech, není možné detekovat události spojené s více genovými toky. To jen zdůrazňuje sílu staré DNA,“ dodal.

Jeden z migračních proudů byl spojen s kulturou Clovis, jednou z nejranějších kontinentálních kultur v Severní Americe. Její příslušníci dorazili do Jižní Ameriky před přibližně 11 tisíci lety, aby o dva tisíce let toto spojení záhadně beze stopy zmizelo.

Dnešní Jihoameričané ve svých DNA zcela postrádají jakékoli spojení s lidmi kultury Clovis. To podle Davida Reicha, profesora genetiky na Harvardově lékařské škole a výzkumného pracovníka Lékařského institutu Howarda Hughesa, naznačuje, že v té době došlo k celosvětové výměně obyvatelstva.

Studie však objevila také další záhadu. U pravěkých domorodých obyvatel Jižní Amerky byly nalezeny stopy australasijského původu, které však u vzorků ze Severní Ameriky chyběly.

To by mohlo být důkazem existence starověkého obyvatelstva s hlubokými rodovými vazbami na lidi, kteří skončili v Australasii, která zahrnuje kromě samotné Austrálie, Nový Zéland, Papuu-Novou Guineu a přilehlé ostrovy v Tichém oceánu. Tato skupina mohla dorazit do Ameriky daleko dříve než předkové domorodých Američanů.

„Skutečně se otevírá otázka, zda došlo k mnohem dřívější migraci do Ameriky,“ podotkl Willerslev.