Snímky, které NASA Earth Observatory zveřejnila na svém webu ve čtvrtek, zachycují okolí španělské vodní nádrže Valdecañas. Pořízeny byly prostřednictvím amerického satelitu Landsat 8.

Zatímco první z nich zachycuje okolí přehrady 24. července 2013, kdy vodní hladina zasahovala poměrně vysoko, druhý byl pořízen o šest let později - 25. července 2019. Tedy v době, kdy Španělsko, stejně jako většinu zbývajících evropských států, zasáhla vlna veder. 

Letošní léto bylo přitom nečekaně horké i na španělské poměry, a to zejména v červnu. Ten se totiž do rekordních tabulek zapsal jako třetí nejsušší v 21. století. Nadprůměrné teploty pak pokračovaly i v červenci a srpnu, což vedlo nejen k velkým ztrátám tamních zemědělců, ale i k výraznému poklesu hladin velkých řek. 

Pohřbeno pod vodní hladinou

Ikonické místo Dolmen de Guadalperal bylo objeveno mezi lety 1925 až 1927 německým archeologem Huhem Obermaierem, který zde provedl vykopávky. O necelých čtyřicet let později však zmizelo pod vodou. A to v roce 1963, kdy nechal frankistický režim na západě Španělska na řece Tajo vystavět vodní nádrž Valdecañas. 

Shluk více než 140 menhirů je často přezdíván „španělské Stonehenge“, nejedná se však o zcela správné označení. „Jsou to zcela odlišné památky,“ řekla zpravodajskému serveru Euronews profesorka Primitiva Bueno Ramírezová.

Stonehenge, největší britský monument a nejznámější pozůstatek doby bronzové, byl vybudován v období mezi lety 3100 a 2000 před naším letopočtem, španělský Dolmen de Guadalperal vznikl přibližně ve stejné době. Zatímco na přesné funkci Stonehenge se však vědci stále neshodnou, Dolmen de Guadalperal sloužilo zejména jako pohřebiště.

Britský monument Stonehenge: 

Více než padesát let, kdy byly menhiry z větší části pohřbeny pod vodní hladinou, se podepsalo na jejich současném stavu. Není proto divu, že se místní snaží využít nízké hladiny vody a unikátní památku zachránit.

Dojde k přemístění monumentu?

Organizace Raíces de Paralêda již dokonce zveřejnila na internetu petici, jejíž signatáři požadují přesunutí menhirů na jiné místo. „Jelikož jsou menhiry vytvořené ze žuly, jsou velmi porézní a objevují se v nich trhliny,“ citoval zpravodajský server Euronews šéfa sdružení Ángela Castaña.

Primitiva Bueno Ramírezová však před podobnými plány varuje. "Přemístění monumentu vyžaduje rozsáhlou přípravu, která zajistí, že žádný z menhirů nebude poškozen," uvedla profesorka s tím, že za nezbytné považuje i pořízení 3D dokumentace.